V ČLÁNKU NAJDETE
Ladislav Mička bydlí v nadstandardně velkém domě ve Žďáru nad Sázavou. Disponuje obří plochou 350 metrů čtverečních. Jedna část domu slouží pro ubytování, ve druhé je pak umístěna zámečnická dílna. Ohřev vody má Ladislav Mička i v tak velkém objektu přesto zdarma.
Po domácku vyrobené solární kolektory
Solární kolektory, které Ladislav Mička k ohřevu vody využívá, vyrobil před lety sám. Nebylo prý totiž možné použí typizované řešení.
„Chtěl jsem je namontovat na sokl domu. Když jsem se díval, co se dá koupit, tak jsem nenašel žádné, které by se mi hodily. Rozhodl jsem se tedy, že si je zkrátka vyrobím sám,“ říká Ladislav Mička.
play_fill
„Tehdy jsem sice hledal návod, ale nic jsem nenašel. Když jsem někde viděl, jak to mají vyrobené, pustil jsem se do toho. Nic na tom není,“ říká skromně šikovný kutil.
Po domácku vyrobené solární kolektory prý může s klidným srdcem každému doporučit.
„Mám je už několik let, stále fungují a jsou zcela bezúdržbové. Na výrobu přitom nejsou složité a ve finále jsou velmi laciné. K sestrojení stačí měděné tabule, trubky, sklo a bojler se dvěma výměníky,“ uvádí.
Nahrává se anketa ...
Kolektory kutil umístil na sokl domu
Kolektory jsou vysoké devadesát centimetrů a na délku mají šest metrů. To už je docela slušná plocha. Systém prý v pohodě ohřeje 300 litrový bojler.
„Je to spíše naopak. Mají takový výkon, že když dva dny svítí slunce, musím je zakrývat, protože by se začaly přehřívat. Vyrobil jsem sice i čerpadlo, které by to mělo ochlazovat, ale ještě ho nemám zapojené,“ vysvětluje Ladislav Mička.
Na výrobu použil tři tabule měděného plechu.
„Každý plech měl dva metry čtvereční. Na koncích jsem ho zahnul, čímž jsem vytvořil základ a jakoby krabičku, na kterou jsem poté dal sklo,“ popisuje kutil.
Důležité prý je, aby vnitřní prostor měl alespoň pět centimetrů na šířku.
„Na každé tabuli jsem udělal čtyři falcy, do kterých jsem připájel měděné trubičky. Vše jsem nastříkal černou barvou. Tím vznikly solární kolektory, které mají šest metrů čtverečních,“ dodává Ladislav Mička.
close
info
Zdroj: Se svolením Ladislava Mičky
zoom_in
Solární kolektory umístil Ladislav Mička na jižní fasádu.
Kolektory umístil na sokl domu. Je to podle něj opravdu dobré místo, ačkoliv má i svou stinnou stránku.
„Když prší, tak se voda odráží od země a kolektory se tím trošku zašpiní. Je to ale jen estetická vada, protože to není vůbec na škodu. Naopak se tím sníží trošku jejich výkon, který jsem předimenzoval,“ vysvětluje šikovný muž.
Chtěli jsme před ně něco zasázet, aby se voda neodrážela. Zatím se to ale nepodařilo, protože chováme slepice, které sadbu vždy rozhrabou a zlikvidují,“ směje se kutil.
Solární systém za 25 tisíc
„Kolektory jsem vyráběl ve volných chvilkách. Myslím, že mi celý systém nevzal ani týden práce,“ přemýšlí nahlas Ladislav Mička.
Cenově prý jeho vychytávka také nebyla náročná.
„Tenkrát stála tabule plechu 1000 korun; použil jsem tři kusy. Za trubičky jsem dal 70 korun za metr. Čtyřicet metrů tak vyšlo zhruba na tři tisíce korun. Bojler na 300 litrů jsem sehnal za 16 000 korun. Připočíst musím i nějaké to sklo a montážní materiál. No, celkově jsem se dostal pod 25 tisíc korun,“ vypočítává náklady.
„Za rok máme spotřebu všehovšudy 2 MWh elektřiny. To je podle aktuální ceny elektřiny náklad zhruba 20 000 korun. Obytné plochy vytápíme kompletně dřevem,“ vysvětluje Ladislav Mička.
Výhodou podle něj je, že je celý systém bezúdržbový.
„Musím říct, že jsem na nic nemusel sáhnout. V létě máme teplou vodu díky sluníčku, v zimě zase z kamen. Ušetřil jsem tím spoustu peněz,“ pochvaluje si kutil.
