Kliknutím zvětšíteUž se jako Krausová představujete?
Pořád si ještě zvykám. Do telefonu se často automaticky představuji předešlým jménem. Když ale slyším, jak mě jménem Krausová volají na natáčení nebo v divadle na jeviště, vždycky mě to zahřeje u srdce.
Neřadí vás teď diváci do rodiny Honzy a Davida Krausových?
Je to riziko. Snažím se teď v rozhovorech psát, že jsme jiný klan Krausových a že jsme rodinně spříznění jen s Martinem Krausem, bratrem mého muže. Jistě ale k takové mýlce bude někdy docházet.
V Divadle Metro vás teď můžeme vidět v autorské hře Milena má problém, která se svatby v mnoha ohledech dotýká. Představovala jste si při jejím psaní, jaké to bude, až se budete vdávat?
Upřímně jsem si vůbec nebyla jistá, jestli se někdy vdám. Nikdy jsem neměla o svatbě jasnou nebo nějakou vysněnou představu. Pokaždé když jsem se snažila si představit, jak se vdávám, žádné představy nepřicházely a přišlo mi to nereálné. Vedle mého nynějšího manžela Ondry se ale vše stalo přirozeně, nenuceně a samozřejmě. Najednou jsme i věděli, jakou svatbu si přejeme, a vše vyšlo podle našich představ.
Změnila byste po své zkušenosti ve hře něco?
Ne, kdepak. Životní křižovatky, krize a problémy, kterými prochází moje postava Milena jsou obecně platné. Myslím, že se s nimi v nějaké životní fázi setkala každá žena nebo i muži. Nezáleží na pohlaví, jde o to, že soužití s druhým člověkem, který má jinou výchovu, jiný řád a systém věcí, je zkrátka náročný a přináší to různé kolize, na které se dá pohlédnout s humorem, když se dějí někomu jinému. Však se říká: „Komedie je tragédie, která se však nestala nám.“
V jednu dobu jste se ve svatebkách objevovala často…
Ano, a bála jsem se, že jsem svoji vlastní svatbu zakřikla, jelikož jsem nevěstu hrála ve svém představení, několikrát v Divadle na Vinohradech, kde jsem v angažmá, v seriálu Ulice, zkrátka už jsem na sobě měla tolik svatebních šatů, že jsem si říkala, zda to nenosí smůlu, ale nakonec jsem oblékla i svoje vlastní.
34
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
