Její inspirace neznají meze. Není je ale k vidění jen na kurzech, ale ukazuje své techniky i na různých akcích a perníčky dělá doma celoročně pod různými tématy, třeba i svatební.

Ve své profesní dráze mnoho let působí jako lektorka kurzů lidových tradic, jako jsou zdobení perníčků a kraslic, pletení ze slámy, výroba panenek ze šustí, vizovické a kynuté pečivo a další. „Pocházím z vesnice, kde jsme dělali kraslice pro koledníky už odmalinka. Dávali jsme na skořápku lupínky, balili je do gázy a barvili v cibuli. Samozřejmě jsme lepili také klasické obtisky. Když mi to nestačilo, začala jsem zkoušet zdobení voskem. Na většinu původních technik jsem přišla sama, i když to v mém okolí nikdo nedělal,“ říká tvůrkyně, která se zabývá mnoha technikami.

Několik způsobů zdobení si sama vymyslela a kolují mezi lidmi i na internetu. „Zdobení kraslic učím na kurzech a předvádím na akcích. Nevadí mi, když mě lidé kopírují,“ přiznala Grösslová.

Stále více je ale tuto šikovnou ženu vidět při zdobení perníčků. Neustále přichází s novými motivy, které mohou lidé obdivovat na různých tvořivých akcích, kterých se účastní nejen na Klatovsku. Dalo by se říci, že perníčkům propadla a koníček se jí stal povoláním.

Lidé nemusí perníky jen obdivovat, ráda totiž naučí děti i dospělé techniku zdobení a poradí, jak nejlépe udělat náplň, kterou se zdobí. „Perníčky zdobím přes dvacet let a prvním impulsem bylo mé přání mít zdobené perníčky na vánočním stromečku. V rodině perníčky nikdo nezdobil, tak jsem prostě musela začít já. Perníkářství je nejhezčí řemeslo co znám a ta nejkrásnější lidová tradice. Je to můj nejmilejší koníček, který se mi stal zároveň povoláním,“ svěřuje se Grösslová.

Jedním z jejích největších děl byl Strážovský betlém. Byl dlouhý 2,1 metru a 75 cm široký. Obsahoval přes 300 kusů perníčků. Z toho byla stovka postaviček, dále zvířátka, domy, ploty, stromy, sněhové vločky a podobně.