Ukrajinka by mohla využít projekt dobrovolného návratu, který schválila vláda. Cizinci, který se chce vrátit do vlasti a je v České republice legálně, stát zaplatí letenku a přidá 500 eur. Projekt začne fungovat v pondělí 16. února. Ukrajince sice platnost víza skončí v sobotu, ale pokud získá platný výjezdní příkaz, peníze na cestu dostane.
Cizinci, kterým skončí platnost víza a neplní účel pobytu, musí podle mluvčí Cizinecké policie Plzeň Ilony Vaníčkové opustit Českou republiku na vlastní náklady. Situaci s cizinci, kteří v Plzni zůstali kvůli důsledkům hospodářské krize bez práce, se snaží řešit zástupci města. Včera na plzeňské radnici představili první výsledky projektu Integrace cizinců na úrovni samosprávy.
Západočeská metropole je prvním městem v republice, které podobnou aktivitu vyvíjí. Součástí projektu je i průzkum současné situace. „Zjistili jsme, že na území Plzně zprostředkovává práci pro zahraniční zaměstnance 70 personálních agentur a 50 družstev,“ sděluje koordinátorka projektu Martina Hánová. Úřad práce, který provedl kontroly v padesáti těchto agenturách, pouze u čtyř neshledal žádné pochybení.
„Agentury neplatí zdravotní pojištění nebo je falšují. Často se objevují případy práce na černo. Především se to pak týká prvního měsíce při změně zaměstnání, kdy cizinci čekají na pracovní povolení,“ doplňuje Martina Hánová.
Kvůli alarmující situaci město otevřelo v Resslově ulici kontaktní centrum pro cizince. „Zájem cizinců o ně stoupá. Loni v říjnu, kdy centrum začalo fungovat, jich přišlo devět. V lednu už sem týdně zamířilo zhruba 80 cizinců,“ uvedla Hánová.
Přestože se plzeňské výrobní firmy na konci minulého roku ve velkém zbavovaly zahraničních zaměstnanců, jejich počet v metropoli narostl v prosinci o necelý tisíc. „Problém byl v tom, že sem směřovali pracovníci z jiných měst, například z Berouna nebo Tachova. Doslechli se o tom, že v Plzni firmy stále nabírají. Nebyla to ale pravda,“ vysvětluje Hánová.
V centru v Resslově ulici se mohou cizinci například učit češtinu nebo se dozvědět informace o systému sociálního zabezpečení nebo možnostech změny účelu pobytu. Do centra chodí nejvíce Ukrajinci, Mongolové, Slováci nebo Bulhaři.
Podle údajů Úřadu práce Plzeň–město pracovalo v lednu v Plzni 14 261 cizinců. Podle ředitele odboru azylové a migrační politiky Tomáše Haišmana ale tento počet neodpovídá počtu cizinců, kteří tu jsou legálně. „Dostanou například pracovní povolení, ale neuspějí s žádostí o vízum,“ dodává.
Nejhorší období teď zažívají v Poradně pro cizince při Diecézní charitě Plzeň v Cukrovarské ulici. „Lidé, kteří k nám chodí, jsou většinou zoufalí. Často mají hlad. Denně k nám přijde v průměru deset cizinců,“ uvedla vedoucí poradny Helena Duchková.
V některých případech poskytuje poradna cizincům v nouzi jídlo, spacáky, v některých případech vypomůže i penězi. Nejvíce sem chodí pro pomoc lidé z Mongolska, Bulharska a Polska.