Váš největší sportovní úspěch?
Fotbalu se věnuji jen okrajově, mým úspěchem jsou tak jen vstřelené góly v nižších západočeských soutěžích, které bych napočítal na prstech jedné ruky. 
Celý život hraji hokej, ale větší sportovní úspěchy mám ještě z jiného sportu - hokejbalu. V roce 2002 jsem byl s národním týmem juniorským mistrem světa, v roce 2003 vícemistrem světa v dospělých a v roce 2005 jsme s týmem HBC ŠKODA PLZEŇ vyhráli extraligu mužů. 

Co děláte pro svou kondici?
Poslední dobou bohužel nic moc. Vzhledem k velkému pracovnímu vytížení jsem rád, když můžu být po práci a o víkendu s rodinou a pohyb hodně zanedbávám. Teď před turnajem se alespoň snažím chodit běhat a jíst trochu zdravěji, ale i tak si troufnu říct, že budu na hřišti patřit k nejtěžším (smích).

S kterým fotbalistou byste si chtěl zahrát a proč?
Těším se, že si v Zaměstnanecké lize Deníku zahraji s většinou kolegů a kamarádů z naší firmy. Máme dobrou partu a i pár kvalitních fotbalistů. 

Jaký jste si dal v životě „vlastňák“?
Těch už bylo spoustu, zejména v začátcích podnikání. Ale řídím se příslovými "Co tě nezabije, to tě posílí" a "Chybami se člověk učí" a na každém vlastňáku se snažím najít i pozitivní věci.

Komu byste dali červenou kartu a za co?
V současné době určitě panu Putinovi a z fotbalového hlediska asi všem hráčům, kteří mají potřebu se zdlouhavě válet na zemi a brečet po banálním souboji (smích).