VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Teplárna už nebude snášet zlatá vejce

Plzeň - Plzeňská teplárenská, v jejímž čele stojí generální ředitel Tomáš Drápela, byla v Plzni považovaná za nedotknutelný klenot městské pokladnice.

3.7.2009 5
SDÍLEJ:

Tomáš DrápelaFoto: DENÍK/Zdeněk Vaiz

Mluví se o ní jako o slepici, která snáší zlatá vejce. Z jejích ekonomických výsledků šlo do rozpočtu města jen v tomto roce kolem půl miliardy korun. Některé politické strany mají dokonce v programu, že nedopustí, aby se na ni sahalo.

Přesto se stále hlasitěji mluví o tom, že by bylo lepší teplárnu pronajmout nebo dokonce prodat. Proč?
Teplárna se dostává do složité situace. I takzvaná Pačesova komise (pozn. red: Nezávislá energetická komise při Vládě ČR, kterou vedl předseda Akademie věd profesor Václav Pačes), upozorňuje, že budoucnost českého teplárenství je ohrožená. Chybí mu uhlí.

Co se stalo?
Stát ztratil po privatizaci dolů kontrolu nad těžbou a prodejem uhelných zásob. Dlouhodobé kontrakty na veškeré uhlí získaly velké energetické společnosti, především ČEZ. Smlouvy, které teplárnám na léta garantovaly množství i cenu uhlí, vypršely a nebo v nejbližším čase vyprší a uzavřít nové dlouhodobé smlouvy je problém. Zásoby v současných dolech docházejí a těžařské společnosti dávají do tepláren jen nezbytné množství uhlí. Zároveň roste i jeho cena. Přitom 90 procent českých tepláren je postaveno na uhlí, zbytek na plynu nebo topném oleji.

Jaké to může mít důsledky?
Nedostatek uhlí může vést k výraznému nárůstu cen tepla a centrální zásobování teplem se stane nekonkurenceschopné. Při ceně tepla 600 až 650 korun za gigajoul se lidem začne vyplácet stavět lokální zdroje. Každý panelák si pak udělá ve sklepě plynovou kotelnu a na fasádu přidělá komín. Aktuální je to teď například v Liberci, Kroměříži nebo Břeclavi, kde dochází k rozpadu centralizovaného zásobování teplem.

Kdy se to může projevit v Plzni?
V Plzni zatím něco podobného nehrozí, ale vyloučit to do budoucna nemůžeme. Plzeňská teplárna prodává gigajoul za 370 korun. To je jedna z nejnižších cen v zemi. Momentálně není důvod, aby se zásadním způsobem zvyšovala. Bude se tak zvedat mírně, do výše inflace.

Tato situace nevznikla ze dne na den. Nebylo dost času s tím něco dělat?
Teplárenství takový vývoj předpovídalo a několik let jsme na to upozorňovali. V posledních dvaceti letech ale stát pro řešení energetické situace neudělal téměř nic. Nevybudoval žádný nový zdroj elektrické energie, aby snížil závislost na uhlí. Vláda brala ohled na zelené, kteří využili toho, že rozložení politických sil je v Česku vratké. Tvrdíme, že tady už měly stát dvě, tři nové jaderné elektrárny.

Pochopil jsem správně, že Plzeňská teplárenská nemá dlouhodobě garantované dodávky paliva, ale vždycky se nějaké uhlí pro teplárnu najde? Takže situace není kritická.
Nízkou cenu tepla a vysoké zisky jsme v Plzni dosahovali tím, že vedle tepla vyrábíme a prodáváme elektrickou energii, to je náš hlavní zdroj zisků. Získat garantované dodávky uhlí od našeho tradičního partnera na výrobu a obchod s kondenzační elektrickou energií je ale problém. Životnost zásob našeho letitého dodavatele Sokolovské uhelné se krátí. Společnost se proto logicky snaží dobu do vyuhelnění protáhnout co nejdál i kvůli tomu, aby zajistila jistou perspektivu svým zaměstnancům. Proto Sokolovská uhelná slíbila Plzni palivo, ale jen pro teplárenství. Je to zcela legitimní chování každého dobrého hospodáře.

Někdo si může říci: uhlí na teplo máme, na výrobu elektřiny taky ještě něco málo seženeme, tak to ještě není důvod Plzeňskou teplárenskou pronajímat nebo prodávat.
Tohle rozhodnutí přísluší akcionáři Plzeňské teplárenské, tedy městu Plzeň a jeho zastupitelům. Povinností managementu je upozornit na rizika. Kromě potenciálního nedostatku uhlí jsou tady i další. Například cena za elektrickou energii. I když dokážeme elektřinu dál prodávat, nebudeme schopni ovlivnit její cenu. Vlivem celosvětové krize energie zlevňuje a zisky z ní jdou dolů. To může trvat několik let. Nemáme-li dlouhodobý kontrakt na uhlí, je velké riziko se přihlásit do tendru ČEPS (České energetické přenosové soustavy) na tříleté dodávky elektřiny. Dalším problémem je obchod s emisními povolenkami po roce 2013. Je třeba konstatovat, že minulý týden parlament ČR schválil zákon, který ukazuje správný trend a jistou perspektivu pro českou energetiku v tomto směru, ale jsou tam nastaveny takové termíny, že to může být pro mnohé z nás nerealizovatelné. Nicméně je to zcela nečekaný, ale správný směr, jak tento problém řešit. Uvidíme, co bude dál.

Plzeňská teplárenská spálí ročně 600 tisíc tun uhlí, v sezoně spolkne každý den asi dva vlaky uhlí. Vsadila ovšem na alternativní zdroje a závislost na uhlí snižuje. To znamená, že emise budou klesat.
Spalujeme biomasu, abychom snížili spotřebu uhlí, ale nahradit ho zcela neumíme. Je pravda, že emisní povolenky šetříme, ale má to svoje limity. Předpokládáme, že do roku 2012 díky biomase, spalováním např. pivovarského mláta a zbytků z celulózek, budeme v Plzni schopni nahradit až 40 procent spotřeby uhlí. Ale to je absolutní maximum.

Proč tak lpíte na uhlí ze sokolovské pánve?
Sokolovská uhelná je náš dlouhodobý seriózní partner. Jeho uhlí nám nejlépe vyhovuje, přizpůsobili jsme mu celý systém spalování a také nesmíme zapomenout, že je nejblíže, tím je nejlevnější, pro teplárnu nejekonomičtější.

V Čechách máme ale i jiné zdroje uhlí.
Severočeské doly, ale ty patří ČEZ. Jejich uhlí z dolu Bílina nám taky vyhovuje. Jsme ale bez šance získat dlouhodobě potřebné množství tohoto uhlí. Je prostě již prodáno.

Mostecká uhelná?
To uhlí je pro nás hodně drahé.

A co černé uhlí? Toho je ale přece dost.
Černé uhlí je příliš výhřevné a naše kotle na to nejsou stavěné. Přestavba by stála vysoké náklady a navíc zdroje tohoto paliva jsou hodně vzdálené, to znamená, že černé uhlí by pro nás bylo drahé.

O pronájem Plzeňské teplárenské se zajímá společnost J&T. Zájem projevil také další energetický komplex, a sice Czech Coal podnikatele Pavla Tykače. Jakou jistotu by tito uchazeči přinesli z hlediska dodávek uhlí?
Z hlediska dostupnosti uhlí jde o srovnatelné partnery, ovšem s tím, že Czech Coal, který vlastní Mosteckou uhelnou, má uhlí výrazně dražší. To by se následně mohlo projevit v ceně tepla, která, byť je regulovaná, logicky odráží náklady. J&T má kontrakty na sokolovské uhlí a spoluvlastní důl v Německu. Jako strategický partner je jeho síla větší zejména s ohledem na poslední úspěšný krok. Právě v těchto dnech koupila společnost elektrárnu v Opatovicích. Chtěl bych ale upozornit, že v Česku je uhlí dost, jen se nesmí těžit.

Narážíte na takzvané těžební limity, o jejichž prolomení vedou politici spory. Co by to přineslo teplárenství, kdyby limity přestaly platit?
Teplárenství vidí východiska ve dvou hlavních bodech: Za prvé musí Česká republika stavět nové jaderné elektrárny a za druhé prolomit těžební limity. Prolomení limitů by ale mělo být regulované. Jak těžba i cena by musely být pod kontrolou státu, aby se uhlí přednostně poskytlo teplárnám za regulované ceny. Ono to zní hrozně „socialisticky“, ale jinak prolomení těžebních limitů pro regulované české teplárenství, jako veřejnou službu pro cca 1,5 milionů domácností v Česku, nemá žádný smysl.

O budoucnosti plzeňské teplárny rozhodne politická reprezentace města. Jakou tedy bude mít volbu?
Přijmout zmíněná rizika s nejistým výsledkem, resp. výší zisku společnosti se z Plzeňské teplárenské může stát „jen“ teplárna bez výroby „kondenzační“ elektrické energie. Její zisky už nebudou pět set nebo osm set milionů korun, ale jen sto padesát, dvě stě. Složité rozhodování zastupitelů komplikuje samozřejmě i stávající ekonomická krize. Vyhodnotit všechna rizika je za dané situace velmi obtížné a trochu to připomíná věštění z křišťálové koule . Na druhou stranu je zřejmé, že ve větším celku a spojením se silným energetickým strategickým partnerem se dají výše uvedená rizika mnohem lépe eliminovat.

Pronájem teplárny by zaručil Plzni stálou míru zisku bez ohledu na rizika. J&T slibuje, že by Plzni dávalo 140 milionů korun ročně. To je však méně než sto padesát milionů, o kterých se zmiňujete. Není unáhlené dělat taková zásadní rozhodnutí v době krize? Ceny elektrické energie teď sice klesají, ale za rok za dva můžou jít nahoru.
To je obtížné předpovídat. Pokud rozhodne akcionář, že si bude vyplácet celý zisk, dlouho neudržíme především spolehlivost a kvalitu dodávek tepla. O dalším rozvoji už ani nechci mluvit. Plzeňská teplárenská je svého druhu, výkonu a velikosti nejlepší zdroj energie u nás. Jsem ale stoprocentně přesvědčený, že její nejtučnější léta letošním rokem končí a zisk bude nižší. Nejistotu, která na energetickém trhu panuje, asi nejlépe vystihuje už zmiňovaný prodej elektrárny v Opatovicích, ale i chystané změny v Mělníku či poloviny Pražské teplárenské. Proč to ti páni Angličané z International Power prodávají? Protože zmíněná rizika nemůžou ovlivnit! Raději svá aktiva v Čechách zpeněží a peníze vloží do méně rizikových obchodů.

Co by měl podle vás budoucí partner Plzeňské teplárenské splňovat?
Měl by umět zajistit dlouhodobé dodávky paliva ze Sokolovské uhelné za garantované ceny a tím upřednostnit jeho „zpracování“ tady u nás v Plzni před svými mnohdy méně efektivními provozy v ČR. Měl by být schopný dobře prodávat elektrickou energii, měl by zajistit další rozvoj Plzeňské teplárenské a souhlasit s tím, že si město zachová kontrolu nad cenou tepla.

Autor: Jan Pertl

3.7.2009 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Mladý muž skočil z mostu mezi jedoucí auta

Soutěž Svačina roku byla pro Lukáše Tatara cennou lekcí, jak pracovat pod stresem.

Vaření bych za křeslo v kanceláři nevyměnil, říká mladý kuchař

Aukce pivních lahví vynesla rekordní sumu

Plzeň - Středeční aukce designových lahví Pilsner Urquell letos vynesla rekordní částku 1,6 milionu korun. Peníze půjdou na podporu Centra Paraple, jež pomáhá lidem na vozíku.

BMW bude v Karlovarském kraji stavět polygon za čtyři miliardy

Karlovarský kraj – První vývojový areál společnosti BMW Group ve východní Evropě pro testování autonomních vozidel vznikne v Karlovarském kraji. Areál, který představuje investici ve výši tříciferných hodnot v milionech eur, neoficiálně se hovoří v přepočtu až o čtyřech miliardách korun, nabídne několik stovek nových pracovních míst.

Pojištění dětí? Jde o nadstandard, důležitější je pojištění rodičů

Odpověď na otázku, zda se může vyplatit pojištění dítěte, dávají podle finančního poradce společnosti Partners Václava Valáška příklady z praxe. Dětské pojištění dává smysl především za podmínky pojištění vážných zdravotních komplikací, jako jsou trvalé následky úrazu nebo diagnóza závažného onemocnění.

Brutální útok. Dostane recidivista 10 let?

Plzeň – Valér Milo byl již třikrát odsouzený na Slovensku.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT