„O vítězi mohou lidé hlasovat do 26. dubna ZDE. Vítězná absurdita bude vyhlášena 28. dubna. Odborným garantem ankety Absurdita roku je Hospodářská komora ČR,“ říká mluvčí projektu David Pavlát s tím, že za dobu své existence přispěla anketa k odstranění celé řady zbytečných zákonů a vyhlášek.

Jaké podnikatelské absurdity si tedy v této anketě vysloužily nominaci tentokrát? Projděte si stručný přehled navržených opatření, nad nimiž nejen podnikatelům zůstával rozum stát.

1) Za hranice vás nepustíme

Zákaz opustit hranice České republiky vydala vláda společně s vyhlášením nouzového stavu v souvislosti s koronavirovou epidemií v březnu loňského roku. A co živnostník nebo podnikatel, který potřeboval vyzvednout zboží nebo podniknout jiné podnikatelské aktivity spojené s cestováním do zahraničí? Nesmíš, tak nesmíš! Ale proč?

„Když byl podnikatel nebo živnostník jako kdokoli jiný připraven být následně ve dvoutýdenní karanténě, nehledě na to, že se mohl rozhodnout v cizině zůstat, tak opatření logiku nedává,“ vysvětluje David Pavlát

2) Káva v pytlíku

Jednou z perliček mezi vládními nařízeními byl zákaz prodeje všech nápojů s sebou do kelímků. Mělo se tím zabránit popíjení na veřejnosti. To, že si lidé berou kelímky a jdou na náměstí, je spojeno s pivem nebo svařákem. Nealkoholické nápoje jako například kávu, si ale lidé berou spíše cestou do práce, takže potenciál shlukování tady viděl asi málokdo.

„Na sociálních sítích se začaly šířit fotky, že kavárny začaly dávat kelímek s nápojem třeba do sáčku na pečivo s tím, že obsah není k okamžité konzumaci. Nedostatek sice vláda opravila, ale odhalil způsob schvalování nařízení v časovém presu a bez zdůvodnění. Živnostník provozující občerstvení musel složitě řešit, jak a podle čeho se má vlastě řídit,“ konstatuje mluvčí ankety.

3) Pomlázky neprodávat

„Velikonoční potřeby nespadají do výjimek uvedených v příslušném usnesení vlády, které omezuje maloobchodní prodej. Vymáhání přijatých protikrizových opatření má v kompetenci Policie ČR,“ uvedl resort průmyslu a obchodu, když se před Velikonoci rozproudila živá debata ohledně možnosti prodeje pomlázek.

Ministr průmyslu a obchodu v televizi potvrdil, že vláda o žádných výjimkách v tomto směru neuvažuje. Obchodníci se nestačili divit a smysl zákazu unikal i Svazu obchodu a cestovního ruchu. Vláda podle vyjádření jeho zástupců dokázala překvapit i po roce pandemie. „Nejnověji na vás plánuje poslat policisty, pokud si koupíte velikonoční pomlázku. Zbláznili jste se už úplně?,“ reagoval na Havlíčkovo vyjádření prezident svazu Tomáš Prouza.

4) Bič na malé obchody

Jaký protiepidemický smysl, jímž se během uplynulého roku mělo vše řídit, dávalo zavření stovek drobných železářství, obchodů s oblečením nebo třeba kancelářskými potřebami, kam přichází najednou několik málo osob a přesunutí prodeje všeho sortimentu do obřích internetových obchodů, kde se při vyzvedávání na jednom místě hromadily desítky a desítky lidí najednou a kde se třeba kolem Vánoc tvořily stohlavé fronty?

Takovou otázku si kladl asi nejeden drobný živnostník, jehož zdroj příjmu musel zůstat uzavřen. Propady byly obří, některé obchody už neotevřou. A co na to koronavirus? Ten se asi zaradoval. Navíc pochopit, proč a které obchody měly výjimku, to už vyžadovalo skutečně vyšší dívčí. Otevřená zůstala květinářství v době, kdy byl zákaz svateb a veškerých akcí.

5) Nejistota kompenzací

„Kdo a jak dostane peníze, které by alespoň částečně zmírnily dopady epidemie? V tom se těžko vyznat a o absurdní situace opravdu nebyla nouze. Pětadvacítku vraťte, vyzývaly například berňáky podnikatele. Některé skupiny podnikatelů byly totiž ze státní pomoci v koronavirové krizi vyloučeny. Šlo hlavně o OSVČ, které měly, byť i minimální zaměstnanecký úvazek. Například pokud si řemeslník kromě své živnosti vydělal třeba 3 tisíce korun za činnost v zastupitelstvu, přicházel o celý kompenzační bonus,“ připomíná další nedotažené opatření David Pavlát.

Absurdní situace vedla podle něj spoustu lidí k úvahám dát narychlo výpověď. Báli se ale, že by to mohlo být považováno za účelové čerpání bonusu s hrozbou několikaletého vězení. Podobná situace byla u ošetřovného, na nějž neměli nárok ti, kteří mají samostatně výdělečnou činnost jako vedlejší. Chyběla i podpora osobám pracujícím pouze na dohody o provedení práce nebo o pracovní činnosti. V první vlně rozdělování pomoci se zapomnělo také na malá jednočlenná s. r. o., která nedosáhla ani na Antivirus, ani na Pětadvacítku.

6) Chaos v závodním stravování

Zákaz stravování v závodních jídelnách nevydržel sice ani jeden den, ale tím spíše je ukázkou absurdnosti některých vládních postupů. Otevřít, zavřít, otevřít. Spíše to připomínalo vojenské cvičení než promyšlená protiepidemická opatření.

„Navíc jídelny už měly v té době nastavená pravidla ve spolupráci s hygienickými stanicemi, zahrnující plexiskla u výdejové části, ale i u stolů, případně omezený počet míst k sezení. Naopak zaznívalo, že zákazem se lidé přesunou do svačináren nebo šaten, tedy do ještě menších prostorů,“ připomíná mluvčí ankety Absurdita roku.

7) Zbytečné úřední ověření

U žádosti COVID – Nájemné II, týkající se kompenzace poloviny nájemného za měsíce červenec, srpen a září 2020, u kterého končilo podávání žádostí na konci ledna (respektive následně bylo kvůli výpadku serverů Ministerstva průmyslu a obchodu prodlouženo do začátku února 2021), bylo jednou z podmínek doložit úředně ověřené čestné prohlášení pronajímatele.

„Taková podmínka byla zvláště absurdní v době kulminující pandemie, kdy bylo hlavní snahou maximálně omezit setkávání a pohyb osob. V systému navíc bylo vše dohledatelné a doložené, včetně výpisů z bank. V takovéto situaci nebyl požadavek úředně ověřeného podpisu nutný a představoval další ukázku nesmyslného byrokratického přístupu,“ míní organizátoři ankety.

Živnostníci to nevzdávají.Zdroj: DeníkDeník se příběhům živnostníků a tomu jak (ne)zvládají současnou situaci pozorně věnuje na svých stránkách i na webu denik.cz/podnikani. Pište nám na e-mail zivnostnici@denik.cz své příběhy a zkušenosti se současnou situací.