Až na 60 procent dokázal v tuzemsku Plzeňský Prazdroj navýšit podíl recyklovaného hliníku v plechovkách, do nichž stáčí své nápoje, u značky Pilsner Urquell je to dokonce 75 %. A to i přesto, že se v Česku vytřídí jen čtvrtina hliníkových obalů, zbytek skončí v komunálním odpadu a nápojové firmy tak musí nakupovat recyklovaný materiál ze zahraničí. Čerstvá zkušenost ze Slovenska přitom ukazuje, že zálohování plechovek dovoluje velmi rychle a efektivně přeměnit vysbírané obaly na nové.

„Obliba plechovek v Česku trvale roste a v současnosti jsou už naším třetím nejprodávanějším obalem po vratných skleněných lahvích a sudech. Od roku 2017 se podíl plechovek v našem portfoliu zvýšil ze 14 % na více než 26 %. Na uhlíkové stopě našich obalů se však podílí téměř ze tří čtvrtin a na naší celkové stopě jednou pětinou. Proto chceme maximálně podpořit jejich cirkularitu. Hliník jako materiál se dá totiž využívat prakticky do nekonečna,“ říká Ivan Tučník, manažer udržitelnosti Prazdroj.

V Česku se ovšem Plzeňský Prazdroj potýká s nedostatkem recyklovaného hliníku. V systému tříděného sběru odpadu se totiž zpět k dalšímu zpracování vrátí jen 26 % plechovek. Zbytek končí ve směsném odpadu. „Velká část plechovek zůstává mimo systém a nevrací se k dalšímu zpracování. Recyklát proto musíme nakupovat ze zahraničí a materiál většiny českých, pouze jednou použitých plechovek zůstává z velké části zcela nevyužitý. Efektivním řešením je zálohový systém, který by pomohl uzavřít koloběh, kdy z navrácené plechovky vznikne opět plechovka. A ze zkušenosti ze Slovenska a dalších evropských zemí víme, že zálohové systémy umí vysbírat přes 90 % obalů,“ dodává Ivan Tučník.

Prazdroj loni nakoupil pro výrobu plechovek téměř 6 tisíc tun hliníku, z toho přes 60 % představoval recyklát a necelých 40 % tzv. primární hliník. Výhoda hliníku přitom spočívá v tom, že ho lze recyklovat prakticky do nekonečna, a to bez dopadů na jeho kvalitu. Plechovka vyrobená z recyklátu chrání nápoj stejně dobře jako ta z nového hliníku, ale současně má výrazně nižší uhlíkovou stopu. Podle podílu recyklátu v obalu se na její výrobu spotřebuje až o 95 % méně energie než u plechovky vytvořené z panenského materiálu. „Přitom technologicky lze vyrobit téměř celou plechovku z recyklátu, což by v takovém případě představovalo uhlíkovou stopu o 80 % nižší než při výrobě z nově vytěženého hliníku. Takže současný problém stojí na nedostatku materiálu, který se neefektivním tříděním nedaří získat,“ říká Martina Vajskebrová, manažerka výrobních materiálů a obalů Plzeňského Prazdroje.

Na Slovensku, kde Prazdroj také působí a kde loni pomáhal zálohový systém na PET lahve a plechovky zavádět, pokročil s recyklací hliníku výrazněji. A to právě díky zavedení zálohování na plechovky. Prazdroj využil možnosti odkoupit za tržní cenu plechovky vysbírané v rámci zálohového systému a ty nechává recyklovat do nových plechovek. „Na Slovensku se nám už teď daří získat zpět přes 90 % plechovek a materiál z nich znovu uvádíme na trh v podobě plechovek s naším pivem, které jsou už ze tří čtvrtin vyrobeny z recyklátu. Celou naši potřebu recyklovaného hliníku už nyní dokážeme pokrýt z vysbíraných plechovek,“ vysvětluje Martina Vajskebrová.

Dostatek sesbíraného hliníku Prazdroji na Slovensku umožnil skokově zvýšit podíl recyklátu v plechovkách napříč celým portfoliem ze 47 % na 75 %. Tím jen v letošním roce „u sousedů“ ušetřil 512 tun nového hliníku a nevyprodukoval 8 472 tun CO2. Uhlíková stopa každé plechovky se tímto snížila o 49 %.

I proto Prazdroj podporuje zavedení zálohového systému na plechovky také v Česku, jak jej navrhuje novela zákona o obalech. Podle ní by se plechovky mohly zálohovat již od roku 2026. Vedle Slovenska se již plechovky zálohují a vykupují v řadě dalších zemí, například v Německu, Chorvatsku, Lotyšsku, Nizozemsku, Dánsku, Švédsku, Norsku či Finsku, a od prosince nově také v Rumunsku, které systém spustilo jako čtrnáctá zálohující země v Evropě.