OMZ: Kovoobráběči chybí v Plzni i Rusku

Platí to nejen v Plzni, ale i v největší zemi světa. Firmy zpracovávající a obrábějící kovy se potýkají s nedostatkem pracovníků vyškolených ve zmíněných oblastech. A to i přesto, že takoví zaměstnanci berou v Plzni i v Rusku na místní poměry nadprůměrné mzdy.

Nedostatek kvalifikované pracovní síly potvrzují zástupci dceřiných společností ruského metalurgického gigantu OMZ. Konktrétně se jedná o firmu Pilsen Steel (dříve Škoda Steel) v Plzni a OMZ–GOiT a OMZ–Specstal v městě Kolpino v Petrohradské oblasti na severozápadě Ruska. Podniky často přijímají pracovníky vyučené v jiných oborech a pak je zaučují.

Pilsen Steel

Pilsen Steel je významným světovým výrobcem volných výkovků a těžkých odlitků. Dělníci s víceletou praxí mají příjem i přes 25 tisíc korun měsíčně, přičemž průměrná mzda v Plzni je kolem 20 tisíc. Přesto je dobrých dělníků málo.

„Obráběči kovů jsou na Plzeňsku a vůbec v Čechách i Evropě velmi poptávaní. Aby je firmy získaly, přeplácí konkurenci. Ani u nás není výjimkou, že nové pracovníky přijímáme z cizích oborů a pak je zaučujeme,“ říká dílenský mistr ve Steelu Zdeněk Fleissig, podle něhož firma kvůli nedostatku pracovních sil musí občas odmítat zakázky.

Podle Juraje Figury, který do Škodovky nastoupil před více než 30 lety, je důvodem nedostatku kvalifikovaných sil fakt, že se řemesla dostala v 90. letech do úpadku a některá úplně zanikla. „Dříve jsme museli umět deskriptivu. Dnes neumí někteří učni ani přečíst výkres, takže je skoro jedno, jestli se přijme obráběč kovů nebo kuchař,“ řekl s mírnou nadsázkou Figura.

OMZ–Specstal

V Kolpinu, které v mnohém připomíná Plzeň, je situace stejná. „Pracovníky hledáme permanentně. Jen málokdy přijmeme někoho zaučeného v oboru a pokud ano, je to spíš někdo z jiné fabriky, který jde za lepším,“ uvedl vedoucí směny v kovárnách OMZ〜–Specstal Michail Palkin, podle něhož je průměrná mzda v kovárnách kolem 19 tisíc rublů (cca 17 tisíc korun).

Až o pětinu nižší mzdu jsou prý ochotni přijmout dělníci ze středoasijských zemí, jako je Ázerbájdžán nebo Gruzie. „Ty ale nechceme. Jsou nespolehliví,“ dodal Palkin.

OMZ–GOiT

Jednodušší situaci při hledání pracovníků mají v OMZ–GOiT, výrobce kráčejících těžních strojů, takzvaných exkavátorů, kde je průměrná mzda přes 22 tisíc rublů (téměř 20 tisíc korun). „V dobách Sovětského svazu jsme vyráběli 144 strojů ročně. Teď jich je tak 30 za rok, takže jsme v 90. letech propouštěli. Protože ale těžba zase roste, budeme výrobu i počty pracovníků zase navyšovat. Víme, že to bude těžké,“ uvedl náměstek generálního ředitele v GOiT Sergej Mirin.

Příčina nedostatku kvalifikovaných sil je v Rusku i Česku stejná. V 90. letech klesl mezi mládeží zájem o učňovské a především kovoobráběčské obory. V Plzni jich plno úplně zaniklo a obnovují se jen s velkým úsilím škol i podniků.

„Také u nás chtěli mladí studovat hlavně práva a ekonomiku. Řada učňovských škol přišla o žáky a udržely se jen díky státu,“ uvedla Lýdia Budaraginová z petrohradské univerzity. „Teď s firmami spolupracují a domlouvají se, jaké pracovníky vychovávat a jak je do školy přilákat. Stále totiž platí, že mladí chtějí být hlavně manažeři a preferují jiné školy,“ dodala profesorka.