Necelých jedenáct tisíc zaměstnanců ve dvaačtyřiceti firmách na rozloze 105 hektarů. Tak to v současné době vypadá v průmyslové zóně na Borských polích v Plzni. V letošním roce slaví patnáct let od svého založení. K připomenutí výročí včera pořádala Krajská hospodářská komora Plzeňského kraje (KHKPK) konferenci. O ní i o přínosu Borských polí pro Plzeň jsme si povídali s předsedou KHKPK Zdeňkem Mužíkem.
Proč jste se rozhodli podobnou akci uspořádat?
Považovali jsme za důležité se ohlédnout. Nejen za těmi patnácti lety, ale už za dobou před lety dvaceti, kdy se Magistrát města Plzně rozhodl, že udělá něco pro udržitelnou zaměstnanost v Plzni a blízkém okolí. Obával se především rozpadu Škodovky. To se nakonec opravdu stalo. Přesto to Plzeň na nějaké skokové nezaměstnanosti nepoznala. Tomu napomohla právě Borská pole. Cílem bylo vytvořit prostředí zejména pro příchod zahraničních firem, které by dokázaly nabrat tu pracovní sílu uvolněnou ze Škodovky.
Jak se to podařilo?
Významným rozhodnutím organizátorů projektu bylo, že se nesoustředili pouze na jednoho investora. Nabízel se Mercedes Benz. Drželi se toho, že by se mělo začít se dvěma třemi velkými podniky. A tak se také stalo. K nim se přidaly subdodavatelé, a tak vzniklo jádro zóny. Pak začaly přibývat menší firmy. Teď už nechybí ani ty malé, které podnikají například v potravinářském průmyslu, různých řemeslech nebo třeba v opravárenství.
Co to pro Borská pole znamená?
Je to jeden z důvodů, proč zóna těch patnáct let vydržela a nikdo z těch velkých společností neodešel. Dnes přitom bývá zvykem, že po vypršení nějakých daňových prázdnin investoři odcházejí třeba na Balkán. Tady zůstávají a naopak si tu vytvářejí svá výzkumná střediska. Takže od těch montoven se to posunulo k provozům s vysokou přidanou hodnotou.Své vývojové centrum si tu vytvořil třeba Mercedes nebo teď Daikin. Sídlí tu také aplikační firmy v oblasti softwaru.
Pomáhá nějak blízkost Západočeské univerzity v Plzni?
Samozřejmě. Je výborné, že absolventi školy mohou nastoupit přímo sem. To byl i jeden z cílů. Druhá věc je, že technologie, které vznikají při výzkumu a vývoji na univerzitě, mají co nejkratší cestu do firem. Nachází se tu také organizace, které podporují tyto aktivity, tedy nové technologie a vzdělávání. Sem patří zejména Business Inovation Centre, Czech Invest, Czech Trade a také Krajská hospodářská komora Plzeňského kraje, která pomáhá zejména středním a malým firmám dostat se k informacím, které jinak samy nemohou získat.
Zóně kupodivu příliš neublížila ani finanční krize.
To je pravda. Firmy ji neopustily. Zredukovaly pouze stavy zaměstnanců v nejnižší kvalifikační úrovni. Nepropustily nikoho z vývoje, výzkumu ani přípravy výroby. Období recese obvykle bývá přípravou na to, co bude následovat. Když někdo přijde s něčím novým, má šanci na úspěch. Máme informace, že výzkum jede naplno. Každý vymýšlí něco nového. A to je to, co krize vždycky přináší, pokud není deformována státními subvencemi. Provětrá se trh a zůstanou na něm jen zdravé firmy.
Jak to vypadá s výhledem do budoucna? Nečeká přeci jen průmyslovou zónu odliv investorů?
Pokud Borská pole přežila rok 2009 a zatím nemáme žádné informace, že by neměla přežít rok 2010, tak přežijí. Šedesát procent veškeré produkce je odebíráno ve východním Bavorsku. Tato oblast je tedy proto pro nás jakýmsi lakmusovým papírkem. Podle situace tam se dá s půlročním zpožděním udělat prognóza pro nás. Podle nejnovějších údajů měl zůstat vývoj ze třetího kvartálu, tedy nárůst o 2,2 procenta.
Jak vnímají plzeňskou průmyslovou zónu lidé v Německu?
Borská pole si sama o sobě nedělají žádnou prezentaci. Proto jsme se rozhodli je propagovat. Na konferenci jsou i starostové německých obcí, kde mají podobné zóny. Přemýšlíme o tom, že uděláme sérii takových akcí, na které bychom pozvali české podnikatele. Tady by si mohly obě strany předávat informace.
Borská pole
Rozloha: 105 hektarů
Počet firem: 42
Počet pracovních míst: 10 950
Základem projektu bylo na začátku devadesátých let uvolnění bývalého vrtulníkového letiště. O dva roky později se objevily první úvahy o vybudování průmyslové zóny. Ta vznikla v roce 1995 a výstavba začala o rok později. V březnu 1997 byla zahájena výroba ve společnosti Matsushita (televizory Panasonic).
Město Plzeň dalo na investicích do infrastruktury 560 milionů korun.