„Normy zakazují, aby bioplyn ze skládky unikal. Měli jsme tři možnosti, jak toho docílit. A protože jsme energetici, zvolili jsme možnost výroby elektřiny spalováním plynů,“ uvedl ředitel teplárny Tomáš Drápela. Kogenerační jednotka stála městem vlastněnou firmu 5,5 milionu korun. Návratnost investice se odhaduje na čtyři až pět let. Ročně by totiž jednotka měla vyrobit až 700 megawatthodin elektřiny. Kupuje ji ČEZ za 2270 Kč/MWh.

Plyn teď minielektrárna jímá ze skládkové kazety K1. „Její objem je zhruba 570 tisíc kubických metrů. Kogenerační jednotka si z ní bere 55 až 60 m³ bioplynu za hodinu. Takové množství by mohla kazeta vydávat sedm až devět let,“ odhaduje šéf chotíkovské skládky Roman Klimeš s tím, že po vyčerpání plynů z K1 se mobilní zařízení přemístí ke kazetě K2. Ta by se měla uzavřít a začít rekultivovat v roce 2009.

Parametry kogenerační jednotky

Podle Josefa Fišera, starosty města Touškov, na jehož katastru většina z 15 hektarové skládky leží, nebude investice pro obyvatele touškovské části Kuští znamenat, že skládku občas neucítí. „Zápach je něco jiného. Toto je investice, která zabrání hlavně úniku těch nejnebezpečnějších plynů,“ řekl Fišer.

Skládku vlastní Sdružení měst a obcí Plzeň, Touškov a Chotíkov. Ty také na skládku vyváží odpad svých obyvatel i některých podniků. Ročně se na skládku uloží zhruba 60 tisíc tun odpadu. Pro produkci plynů je nejdůležitější bioodpad, který tlí. Na množství uloženého odpadu se podílí asi pětinou.

Skládka Chotíkov se skládá v současnosti ze tří částí. Nejstarší je takzvaná nezabezpečená skládka, která pochází z počátku 90. let minulého století. „Do této skládky se navážely odpadky bez ladu a skladu. Látky byly vymývány deštěm a úložiště nemělo parametry současných skládek,“ uvádí se v tiskovém prohlášení Plzeňské teplárenské, která převzala opatrovnictví skládky v roce 2004, přičemž do té doby se o skládku staral hospodářský odbor města Plzeň.

Na staré skládce se už uskutečnila technická rekultivace a v současnosti probíhá rekultivace biologická, kdy se na skládce vysazují rostliny. „Z této kazety se bioplyn nejímal a nikdy ho pro potřebu kogenerační jednotky odebírat už nebudeme. Aby to šlo udělat, musely by se do skládky instalovat technologie na získávání bioplynu a to by znamenalo celou skládku rozvrtat. To by nebylo ekologické ani ekonomické. Všechna poslední měření ukázala, že v této staré skládce je minimum skládkových plynů,“ vysvětlil Klimeš.

Druhou částí je už podle norem založená kazeta K1, která je už ale plná a i na ní probíhá rekultivace. V současné době se používá kazeta K2, jejíž 340 tisíc metrů krychlových zaplní odpad v roce 2009. V současnosti se tak připravuje založení kazety K3.

Množství ukládaných odpadů na skládku Chotíkov

Související článek zde.