close info Zdroj: REGIO zoom_in Jak se vám na projektech financovaných Evropskou unií s německými kolegy spolupracuje?

Naše spolupráce, která už trvá dlouhé roky, je opravdu velmi dobrá. Pokud budu mluvit za kraj, tak hned v roce 2001, tedy rok po jeho vzniku, byla na regionální úrovni zahájena úzká spolupráce s vládou Horní Falce a Dolního Bavorska. Má tedy již více než dvacetiletou tradici a za tu dobu jsme rozvíjeli vztahy v celé řadě oblastí. Funguje to dobře, setkání na úřední i politické rovině jsou častá, řeší se aktuální témata, ať už to byla problematika společných záchranných služeb, nebo otázky spojené s uzavíráním hranic v období koronaviru.

Samozřejmě ale řešíme i problematiku týkající se hospodářství, cestovního ruchu a tak podobně. Spolupráce je přirozená, množství vazeb zde existuje historicky. V době totality se sice některé zpřetrhaly, ale po revoluci bylo a stále je na co navazovat.

Které téma je teď pro česko‑bavorskou spolupráci klíčové?

Přeshraniční spolupráci poškodila pandemie, která přerušila vazby. Na regionální úrovni se teď snažíme vrátit spolupráci do těch kolejí, ve kterých byla před koronavirem, což se zatím bohužel nepodařilo. Jinak řešíme především spolupráci v oblasti vzdělávání a cestovního ruchu, projekty se týkají i ekonomického potenciálu, inovací, digitalizace. Témat je zkrátka celá řada a je těžké vypíchnout jedno konkrétní.

Jak významnou roli hraje v přeshraniční spolupráci finanční podpora ze strany Evropské unie?

Některé projekty běží i bez ní, evropské prostředky ale rozhodně významně pomáhají. Podpora ze strany EU funguje už téměř 25 let a je potřeba i nadále. Pokud by neexistovala, mohlo by se stát, že by přeshraniční spolupráce poklesla. Subjekty v regionu by se totiž mohly zaměřit na jiné oblasti.

I přes podporu tu nicméně bariéry nadále existují – a nejde jen o fyzické překážky, kdy chybí silniční propojení či cyklostezky, ale i o bariéry v hlavách lidí. Proto je důležité podporovat takové projekty, které tyto bariéry pomáhají odstraňovat.

Evropa vstupuje do nového dotačního období, které bude trvat do roku 2027. Prioritou má být ochrana klimatu a zelená energetika. Bude v novém období i nadále dostatek peněz na kulturní či vzdělávací projekty?

Co se týče programu přeshraniční spolupráce Česko–Bavorsko, je objem prostředků obdobný jako v předcházejícím období, kdy jsme měli k dispozici zhruba 103 milionů eur. V novém dotačním období (období trvá mezi lety 2021 až 2027 – pozn. red.) by mělo být k dispozici 99 milionů eur, což je jen nepatrný pokles oproti předešlému období.

Když se programy připravovaly, čekalo se, že na přeshraniční projekty půjde mnohem méně, a je skvělé, že se podařilo výši financování zachovat. Poděkovat za to musíme i bavorské straně, která do spolupráce vkládá více prostředků.

Je pravda, že evropské dotační programy teď podléhají takzvané tematické koncentraci, která směruje finance do zmíněné ochrany klimatu nebo digitalizace. Přeshraniční program jí ale podléhat nemusí. Do životního prostředí nicméně bude alokováno přibližně 20 procent z uvedeného programu, tedy zhruba 20 milionů eur. A to není zanedbatelná částka.

Jsou subjekty v Česku aktivní? Mají o přeshraniční spolupráci zájem?

Aktivita je velká, a čím blíže se posouváme k hranicím, tím roste. Mezi nejaktivnější oblasti se řadí Tachovsko, Domažlice, Klatovy, tedy lokality, které mají k hranicím nejblíže. Většina zdejších obcí má na bavorské straně hranice partnerské obce – ať už na základě historických vazeb, nebo nově navázaných spoluprací. Spolupracují i základní a střední školy.

Od roku 1994 se v rámci přeshraniční spolupráce uskutečnilo více než 700 velkých projektů a 1700 menších iniciativ. Na projekty za tu dobu přiteklo 400 milionů eur, teď to bude dalších zhruba 100 milionů. Pro příhraničí je to opravdu velmi významná suma.

Promítá se do spolupráce válka na Ukrajině? Německo je často terčem kritiky za to, že válkou zasažené zemi nepomáhá dostatečně…

Nemám informace o tom, že by se aktuální situace do spolupráce mezi obcemi a spolky nějak negativně promítala.

Zmínil jste, že na hranicích stále existují bariéry, z nichž jedna je i jazyková. Snažíte se situaci zlepšit? Jsou v plánu nějaké projekty zaměřené na odbourávání jazykových překážek?

Na regionální i vládní úrovni probíhá v této oblasti řada iniciativ. Snaha podporovat výuku němčiny tady je, zatím se to ale nedaří zlomit. Většina lidí si volí angličtinu, která má širší zásah a dává jim větší možnosti. Je to vidět i ve vědě a výzkumu. Přeshraniční vědecké týmy spolu mnohdy komunikují v angličtině, přestože se jedná o česko‑německé projekty. Pokud jste ale v tomto regionu a máte znalost němčiny, získáváte tím obrovskou výhodu.

Myslím, že výběr jazyka je především na rodičích, nikoliv na dětech. Pokud tedy chcete, aby mladí lidé uměli německy, museli byste přesvědčit především jejich rodiče. Program bude každopádně i nadále podporovat projekty, jejichž cílem je jazykové bariéry prolomit.

V Česku máme v průměru třikrát nižší mzdy než v Německu. Zasahuje to nějak do přeshraniční spolupráce?

Projevuje se to například v rozpočtech partnerů, kteří na přeshraničních projektech spolupracují. Pokud ale pominu projekty, tak je fakt, že hodně lidí z příhraničí jezdí pracovat do Německa právě kvůli lepším mzdovým podmínkám. Problém je, že region má jednu z nejnižších nezaměstnaností v rámci Evropské unie a kvalifikovaná síla už chybí na obou stranách hranice. Naší snahou je na řešení problému spolupracovat, ale je to složité. Chceme se vyvarovat toho, aby si regiony přetahovaly lidi z jedné strany na druhou.

Aneta Zachová