„Jednoznačně šlo o nekalou soutěž. Konkurenční výrobky používaly dvě nad sebe umístěné etikety se zkosenými rohy, které jsou typické pro naše značky. To mohlo vést k uvedení zákazníka v omyl,“ vyjádřil se včera generální ředitel Stocku Martin Petrášek.

Francouzský bylinný likér v Čechách distribuuje společnost United Brands (UB). Její právníci mají opačný názor. „Etiketu nám povoli Úřad průmyslového vlastnictví s tím, že není zaměnitelná. Stejně se vyjádřil i soud, u něhož Stock žádal předběžné opatření,“ uvedl právní zástupce UB Petr Holý s tím, že o nejnovějším verdiktu ví, ale dosud nemá v ruce jeho odůvodnění, takže se nemůže k rozhodnutí vyjádřit. „Už teď ale odhaduji, že se budeme odvolávat. Jsme připraveni jít až k Nejvyššímu soudu,“ dodal Holý.

Fernet Liquer Skay a jeho citrusová verze nejsou podle Petráška prý zdaleka prvními pokusy o napodobení etikety Fernetu Stock. Například v roce 1999 vyhráli právníci plzeňské firmy soud s českým výrobcem Zdeňkem Plockem, který prodával Fernet Grizzly s téměř identickou etiketou. Za to dostal Plocek dokonce podmíněný trest odnětí svobody.

Podle Petráška je odvětví fernetů z těch, kde se nejčastěji porušují ochranné známky. „V zemi jsou v prodeji fernety asi od deseti výrobců, přičemž ostatní producenti neprodávají dohromady ani jedno procento naší výroby. Vzniká tak dojem, že trh fernetů lze snadno dobýt. Výrobci se o to pokouší tím, že nás napodobují,“ uvedl Petrášek, jímž vedená firma prý ročně utratí za právní ochranu kvůli plagiátům miliony korun.

Fernet se v Plzni vyrábí už od roku 1927. Vymyslel ho zakladatel firmy Lionnello Stock, který ale do té doby produkoval jen ovocné destiláty. Fernet začal vyrábět jen náhodně jako vzdor konkurenci. Dodnes se jedná o nejochraňovanější recepturu v zemi. Znají ji jen dva lidé. Kromě Stocku zaměstnává právníky často také karlovarská Becherovka. Také její tajemství je velmi střežené a je snaha se podílet na jeho úspěchu.

Vybrané spory Stocku Plzeň kvůli fernetu

1997 – Společnost Livi Dubňany se mimosoudně dohodla se Stockem, že nebude používat pro svůj výrobek jméno Fernet Stock Citrus, který měla registrované plzeňská firma. 1999 – Soud udělil podmíněný trest Zdeňku Plockovi za to, že na svůj Fernet Grizzly použil věrnou napodobeniny etikety Fernet Stocku. 2005 – Soud v Bánské Bystrici zakázal na Slovensku prodávat napodobeninu Fernetu Stock Orange. 2007 – Spor s United Brands trvá.

Recept božkovského fernetu patří k nejstřeženějším tajemstvím v zemi

Čtrnáct bylinek z různých koutů světa, pečlivě přebraných, dlouhé louhování v lihu, přidání kvalitní vody a dlouhé zrání v dubových kádích -tak zní velmi zjednodušeně recept, podle něhož se vyrábí nejoblíbenější lihovina v zemi Fernet Stock. Podrobný recept není k mání. Jedná se o přísně střežené tajemství, které je napsáno jen na dvou dokumentech.

Recepty v písemné podobě jsou chráněny na tajných místech. "Originál je uložen v dokonale zabezpečeném trezoru a jediný duplikát je pod notářskou ochranou v bankovním sejfu," prozradil generální ředitel Stocku Martin Petrášek. Ten doplnil, že receptury se ze svých skrýší téměř nevyndavají. K výrobě stačí, že je znají dva hlavní výrobní experti.

Ti musí kvůli ochraně receptu mimo trezor a sejf dodržovat specifická pravidla. Aby například nedošlo ke ztrátě receptur z jejich hlav najednou, nesmí vsednout do stejného auta nebo letadla, protože co kdyby. Z receptury jsou známé jen útržky. Například to, že jen dvě byliny ze 14 používaných se pěstují ve střední Evropě. Pro ostatní se musí například do Pyrenejí, pohoří Atlas či do Kamerunu, Pákistánu nebo Indonésie.

Z jmenovaných míst včetně ČR se dováží do Stocku například hořcový kořen, heřmánek římský, chininová a pomerančová kůra, zeměžlučová nať a nať čubetu benedediktu. Ostatní přísady výrobce neprozrazuje a to ani v případech, kdy to situace přímo vyžaduje, což bylo před třemi roky, kdy se začal fernet vyvážet na trh Spojených států.

"Tamní úřady povolí prodávat na svém trhu jen výrobky, u nichž znají složení. Chtějí vědět, zda součástí výrobku není nějaká omamná nebo jinak v zemi regulovaná látka či bylina. Abychom nedávali americkým úřadům své letité tajemství, vypsali jsme seznam několika desítek bylin, mezi nimiž jsou i všechny skutečně používané," vysvětlil trik výrobní ředitel Stocku Vladimír Steiner.

Podle něj ale ani znalost přesného složení bylin neznamená, že lze fernet napodobit. Nápoj totiž vzniká ve složitém procesu míchání a ochutnávání několika dávek fernetů najednou, ovlivňuje ho voda a několikaměsíční zrání v dubových kádích a smaltových tancích.

Fernet Stock v číslech

* Od roku 1927 se do současnosti prodalo 320 milionů lahví. Loni se prodalo devět milionů litrů Fernetu Stock a jeho citrusové varianty.

* Na výrobu se v posledních letech spotřebovává ročně zhruba 160 tun sušených bylin, v čerstvém stavu to znamená 1000 tun bylin.

* Recept je jen na dvou přísně střežených dokumentech a znají ho jen dva lidé.

* Výroba jedné šarže fernetu trvá deset měsíců. Tak dlouho se bylinky louhují a fernet zraje a stáčí se.

 

Výrobu ohrožují války i přírodní katastrofy (článek ze srpna 2006)

Politické a etnické boje, terorismus, globální oteplování či přírodní katastrofy mají tragické následky, o nichž už roky pravidelně píší noviny. Existuje ale i důsledek, o němž ví jen málokdo. Popsané dění ve světě totiž může v budoucnu snížit nebo zdražit produkci Fernetu Stock.

Problémy ve světě způsobují komplikace při pěstování, sklizních a nákupu potřebných bylinek. Jejich získávání je řadu let nejkomplikovanější částí výroby. Terorismus například ztěžuje dodávky zeměžluče z pomezí Pákistánu a Afghánistánu. "Jsou to oblasti, kde Američané hledali teroristu Usámu bin Ládina," popisuje pracovník Stocku zabývající se nákupem bylin.

"Cena zeměžluče z dané oblasti tak vzrostla za poslední roky na dvojnásobek. Museli jsme hledat jiné zdroje," dodal. Po dlouhém pátrání je Stock našel v Rusku, Azerbájdžánu a Albánii. Výrobu Stocku ovlivnila i jedna z největších přírodních katastrof posledních let - vlny tsunami v jihovýchodní Asii. Ty především zmařily statisíce lidských životů. Následně to vedlo ke značnému poklesu sklizně chininové kůry.

Další ranou pod pás firmě byly loňské hurikány v Ekvádoru. Zničily polovinu plantáží se speciálními druhy citrusů, které podle Stocku mají nejlepší hořkou aromatickou kůru. V letech 2003 a 2004 dále politický vývoj v Africe omezil dostupnost koriandru. Komplikace nejsou ale jen za hranicemi. Deštivé léto 2002 a suchý rok 2003 zkomplikovaly i pěstování jedné ze dvou středoevropských bylinek heřmánku římského. Kvůli jeho nedostatku v ČR jej Stock kupuje i v Polsku a Francii. Bylinky jsou tak vzácnější a tedy podražují.

A nejen kvůli tomu. "Roste po nich poptávka. Konkurentem v nákupu jsou významné nadnárodní farmaceutické společnosti, které bylinky používají při výrobě léčivých krémů, kapek a tablet," dodává nákupčí. Ten se svými kolegy objíždí doslova celý svět a neustále pátrá po nových zdrojích. Svoji práci ale musí dělat diskrétně, protože užití bylinek je nutné utajit.