Ceny kuřecího masa ovlivňují především konkurenční boje řetězců, kdy dochází k velkému snížení ceny pod nákupní cenu a často i řetězce na finální ceně tratí. Situace není jednoduchá ani pro samotný klatovský závod, který maso do řetězců prodává za nejnižší možné nákupní ceny. „Prsní řízky dáváme do řetězců za vyšší cenu než je prodejní, ale nakonec se prodají stejně za 89,90 Kč, což je cena, kterou nepamatuji 30 let. Je to hrubě pod výrobními náklady a stát tak přichází o DPH, to ale nikomu nevadí. Snažili jsme se to řešit s ministerstvem financí, ale ti na to neslyší,“ uvedl generální ředitel Drůbežářského Závodu Klatovy David Bednář.

„Pro nás je alarmující, že lidé nemají představu o ceně, netuší, co stojí kuře vykrmit a zpracovat až po ten finální výrobek. Z mého pohledu tato cena degraduje lidskou práci,” poznamenal ředitel a okomentoval i slevové akce v řetězcích. „Když skončí akční cena 89,90 Kč, tak řetězce nastaví běžnou cenou, která je přes 200 Kč. Zkuste potom vysvětlit zákazníkům, jak je takový rozdíl vůbec možný. Měl by to řešit zákon o cenách, s čímž souhlasí i samy řetězce, protože by to uklidnilo drahý konkurenční boj. Jsme národ akcí. Osmdesát procent výrobků se prodává v akci, řetězce nám pošlou plány, do kterých můžeme minimálně zasahovat. Nicméně i tak se snažíme o běžné ceny. Vyjednávání je opravdu složité,“ vysvětlil Bednář.

Dlouhodobým cílem je seznámit zákazníky s cenou a výrobními náklady, ale také s tím, jak českého výrobce najít v obchodním řetězci. „Dnes je situace taková, že poznáte české kuře často už jen ze zadního štítku, kde je označení CZ a číslo výrobce jako například naše klatovské je CZ 931,“ sdělil generální ředitel.

Problém je rovněž s nedostatkem kuřecího masa. Ke všem obchodním řetězcům se dostala zpráva od ministra zemědělství, aby se podpořil odběr českého masa. Bohužel šlo o pozdní reakci na situaci, která vznikla nejen v Klatovech, ale i v konkurenčních společnostech. Drůbežářský závod Klatovy se momentálně potýká s nedostatkem kuřecího masa a není schopen poptávku pokrýt. Důvod je dle závodu jednoduchý. V loňském roce závodu kvůli vysokému importu ze zahraničí české drůbežárně maso přebývalo, proto byl plán na tento rok upravený. „Bezcelní provoz, který byl zaveden v posledních dvou letech, extrémně pomohl Ukrajině v dodávání kuřecího masa do ČR. Až nyní se dovoz zastavil, a to jen z toho důvodu, že Ukrajina získala jiné trhy. Otevřeně jsem proti tomu bojoval, aby se do ČR jejich maso nedováželo, a to hned z několika důvodů. Ukrajina není v Evropské Unii, a tak nemusí splňovat tak přísná opatření a požadavky, které my splňovat musíme. Od welfare (pozn. autora - obecně stav fyzického a psychického zdraví zvířete, žijícího v souladu se svým prostředím), krmiv, používání pesticidů a tak dále,“ uvedl Bednář.

Nedostatek kuřecího masa ovlivnil loňský extrémní dovoz z Ukrajiny a Polska, kdy se kvůli tomuto tlaku snížily porážky o 20 %. Aktuální přesun dodávek z Ukrajiny na jiné trhy a vyšší ceny v Polsku nyní zapříčinily, že nejsou schopni dodávat a plnit kapacity, které po nich řetězce vyžadují, nemají ani garanci toho, že maso bude opravdu odebráno.

Drůbežářský závod Klatovy dlouhodobě investuje do modernizace chovů živých kuřat a do výstavby nových farem. Již byla otevřena další farma v obci Zálesí. V letošním roce se zprovozňuje nová farma v Henigarově při splnění podmínek welfare platných až od roku 2026 „Snažíme se o to, abychom vůči konkurenci, i ze zahraničí, vůbec nějak obstáli. Ale bohužel máme handicap v podpoře ze strany státu, jako například zrušení dotací. Nebo zdlouhavé vyřizování stavebního povolení na farmy, které mi trvalo dva roky. V zahraničí tyto procesy často trvají jen pár měsíců,” informoval Bednář.

Závod se také dlouhodobě potýká s nedostatkem pracovníků, a proto cestu hledá i mezi zahraničními pracovníky. „Musíme se spoléhat na externí pracovníky a mnoho z nich nyní pochází z Ukrajiny. Proto už teď řešíme budoucnost a hledáme varianty, jak celou situaci zvládnout. Je možné, že pokud dojde k uklidnění konfliktu na Ukrajině, tak se mnoho pracovníků vrátí domů. Řešení v externí pracovní síle je tedy z mého pohledu v pracovnících z třetích zemí, konkrétně v našem případě se bavíme o Filipíncích. Bez externích pracovníků nejsme schopni fungovat, zastávají všechny pozice, i ty vyšší jako je mistr nebo předák a starají se také o provoz robotů. Také zdůrazňuji, že tato pracovní síla je u nás standardně placená jako lidé v ČR. Nicméně i tady jsou všechny administrativní a finanční procesy velmi zdlouhavé a povolení trvá i rok,“ okomentoval situaci generální ředitel.