Zdroj: REGIOOdborníci z univerzity v německém Landshutu a západočeské Plzni společně bádají nad takzvanými průtočnými bateriemi, které by mohly být odpovědí na otázku, kam ukládat energii vyrobenou z obnovitelných zdrojů.

Výzkum průtočných baterií, které mají výdrž řadu let a mohou dosahovat velkých kapacit, je nákladný jak finančně, tak personálně, a proto se spolupráce dvou univerzit jevila jako vhodná cesta. Výzkumníci navíc chtějí své poznatky co nejdříve sdílet s firmami, které mohou toto chytré řešení přenést do praxe.

Právě takto vypadá jeden z projektů, ve kterém se snoubí věda s podnikáním, přeshraniční spoluprací a finančními prostředky z Evropské unie. Výzkum je totiž financován z programu Interreg Česko‑Bavorsko, jehož cílem je podporovat spolupráci různých subjektů napříč česko‑německými hranicemi. Projekt stál více než 13 milionů korun a dotace z Interregu pokryla 85 procent nákladů.

Podobných iniciativ ale existují desítky. Dalším příkladem je třeba vývoj efektivního šroubového motoru, na kterém se rovněž podílí Západočeská univerzita v Plzni, tentokrát však ve spolupráci se společností Atmos a Východobavorskou technickou vysokou školou. I v tomto případě hraje důležitou roli financování z programu Interreg.

Nové výzvy pro další pětileté období

Přeshraniční dotační program v těchto dnech vstupuje do své nové etapy. V říjnu 2022 odstartovalo jeho další programovací období, které potrvá až do roku 2027. Na výzkum a transfer technologií z akademické půdy do praxe je přitom vyčleněno více než 10,6 milionu eur, tedy částka přesahující 250 milionů korun. Z programu mohou čerpat subjekty z Plzeňského, Jihočeského a Karlovarského kraje.

Ani ostatní české příhraniční regiony ale nepřijdou zkrátka, existují totiž i speciální programy na podporu česko‑polské, česko‑slovenské či česko‑rakouské spolupráce.

„Začíná nové dotační období a plánuje se celá řada projektů, do nichž se budou zapojovat univerzity i soukromá sféra,“ uvedla Jaroslava Pongratz, manažerka kontaktních sítí v česko‑bavorském příhraničí.

Konkrétní projekty zatím nejsou známy, zájemci o podporu se totiž v tomto období do programu teprve hlásí. První výzva je otevřena do letošního 14. prosince, následovat bude vyhodnocení projektů a zveřejnění úspěšných žadatelů. Další kola budou následovat v nadcházejících letech.

Zájem je o IT i strojírenství

Podle Jaroslavy Pongratz zájem o spolupráci napříč hranicemi roste a zapojují se do ní firmy i univerzity z různých sektorů.

„Obecně to jsou techničtější obory, jako je strojírenství, elektrotechnika či informační technologie. Propojovat se ale chtějí i firmy z textilního či potravinářského průmyslu, i ty se na mě s žádostí o pomoc obracejí,“ dodává.

Úlohou manažerky přeshraničních kontaktů je usnadňovat první setkání mezi subjekty, které mají o spolupráci zájem, nebo ji alespoň zvažují. K lepšímu propojování napříč hranicemi pomáhají i různé akce, které se v příhraničí konají. Příkladem je Bavorsko‑český den pro firmy, jehož již pátý ročník se odehrál v druhé polovině října.

„První Bavorsko‑český den se uskutečnil v roce 2017. Kvůli uzavření hranic jsme pak museli pořádání akce přerušit, zájem ale mezitím obrovsky vzrostl. Letos jsme měli 650 účastníků a firmy si na této akci našly celou řadu kontaktů,“ říká Pongratz, která za organizací Bavorsko‑českých dnů stojí.

Při propojování firem je přitom klíčové odbourat prvotní bariéry, které bývají především jazykové.

„Pomáhám jim s prvním kontaktem, což je moje poslání. Zástupci firem totiž mnohdy neumí cizí jazyky, webové stránky mají pouze ve své mateřštině, a je tak pro ně komplikované s někým spolupráci navázat,“ podotýká Pongratz.

S organizací setkání chce proto pokračovat i v následujících letech, další Bavorsko‑český den by se měl odehrát v roce 2024. Kromě jiného se chce zaměřit na propojování místních start‑upů tak, aby například malé české inovativní firmy mohly využívat německé technologie či naopak.