Z objektivního zahraničního pohledu se transformace ekonomiky z první poloviny 90. let povedla, z domácího hlediska je poslední čtvrtstoletí vnímáno možná hůře. Důvodů je patrně několik. Za prvé, současníci měli tehdy o příštím vývoji optimističtější představy, než je dnešní realita, především z hlediska sbližování životní úrovně s naším západním a jižním sousedem, tedy s Německem a s Rakouskem.

Ilustrační foto.
Hospodářská komora odmítá platové zvýhodnění pro Ukrajince

Za druhé, pozitivní projevy privatizace jsou zapomenuty a lidé spíše vnímají rychlé zbohatnutí lidí, kterým se takový obrat podařil. Málo vidí jejich schopnosti a tvrdou práci, fakt, že dávají mnoha lidem práci, že mění naši zemi a že postupně konkurují i velkým zahraničním firmám. Skandály některých prvních vlastníků, ať už skutečné nebo nafouknuté, v tandemu se zkorumpovanými politiky, pak obraz dále zhoršují.

Vladimír Dlouhý
Vystudoval VŠE, v letech 1977-78 studoval na Katolické univerzitě v belgické Lovani a v letech 1980-82 absolvoval postgraduální studium matematické statistiky a pravděpodobnosti na Karlově univerzitě v Praze. Po ukončení studií pracoval jako vysokoškolský učitel na Vysoké škole ekonomické v Praze.
V letech 1989 - 1992 byl ministrem hospodářství ČSFR a v letech 1992 - 1997 ministrem průmyslu a obchodu. Od září 1997 pracuje jako mezinárodní poradce investiční banky Goldman Sachs s krátkou přestávkou v roce 2012, kdy kandidoval na prezidenta České republiky. Rovněž je poradcem francouzské investiční skupiny Meridiam V letech 1997 - 2010 pracoval pro společnost ABB.
Od roku 2000 externě vyučuje na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. V letech 2009 – 2013 byl členem Národní ekonomické rady vlády. V období 2000 - 2012 působil jako člen Mezinárodní dozorčí rady Illinoiského technologického institutu v Chicagu, v letech 2010 - 2012 byl členem evropské poradenské skupiny výkonného ředitele Mezinárodního měnového fondu. Prezidentem Hospodářské komory je od roku 2014. Po znovuzvolení na 29. sněmu HK ČR v roce 2017 byl ve funkci potvrzen na další tři roky.

Za třetí, zásadně se změnil svět. Mluvilo se „o návratu do Evropy“, ovšem nikdo nečekal takovou hlubokou krizi poválečného vývoje, k jaké nakonec došlo. Ještě větší vliv na společnost měl dopad globalizace, tedy volného obchodu, ale i svobodného pohybu investic a pracovní síly. Z celosvětového pohledu globalizace úžasně pomohla rozvojovému světu, když vytáhla z chudoby miliony lidí, avšak Evropě i USA přinesla problémy. Výroba se z tradičních průmyslových oblastí přesunula do rozvojových zemí a kvalifikovaní lidé v průmyslově rozvinutých státech přišli mnohdy o práci. Navíc země, do kterých byla výroba přesunuta, začaly výrobcům ve vyspělých zemích rychle konkurovat levnějším, ale postupně také stále kvalitnějším zbožím.

Právě do nastupující globalizace 90. let přišla naše privatizace – a i když mnoho lidí vnímá rychlý zánik tradičních českých odvětví jako důsledek privatizace, tak ve skutečnosti stejný osud potkal i mnoho evropských a amerických firem, jež byly dobře vedené a po žádné privatizaci nebyly (uveďme alespoň textil, obuvnictví a částečně i výrobu automobilů, konkrétně v USA).

Stabilní rozvoj české ekonomiky

Dnes je česká transformace 90. let pod kritikou, že připustila „levnou práci” trvající až dodnes. Ponecháme-li stranou politiku, jde o starý spor o koncept celé transformace. Především, žádnou levnou práci nikdo neprosazoval, pouze vláda nastavila takové makroekonomické a regulační mechanismy, které nedovolily, aby se růst mezd odtrhl od vývoje produktivity práce. To bylo zásadní nejen v prvních letech po uvolnění cen (kdy hrozila vysoká inflace), ale také později, a sice pro udržení konkurenceschopnosti naší výroby.

Právě díky této politice patříme v posledních letech mezi nejstabilnější a současně nejrychleji rostoucí ekonomiky mezi členskými státy Evropské unie. Máme se dnes nejlépe v historii. A také díky této politice prožíváme období rychlého mzdového růstu. Jak uvádí Český statistický úřad, ve čtvrtém čtvrtletí 2018 činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda v národním hospodářství 33 840 korun, což bylo o 2179 korun (6,9 procenta) více než ve stejném období roku 2017.

Šéf Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák
Berme na učební obory každého. Svaz průmyslu je proti pevné bodové hranici

Navzdory růstu je však nutné konstatovat, že úroveň mezd v České republice stále nedosahuje ani polovinu mzdy německé a měnový kurz – i když se v poledních dvou letech o něco zlepšil – činí pro velkou část českých občanů pobyt v západních zemích nadále nepřijatelně drahý. Lidé vidí hlavně Německo, jehož západní část měla již před třiceti lety před námi veliký náskok.

Tvrzení, že zaostáváme za mzdami i v jiných zemích, hlavně jihoevropských, je velmi ošidné. Přijetí eura umožnilo těmto zemím značný růst mezd, ovšem založený na všeobecné zadluženosti. My nyní sklízíme plody toho, co jsme rozumnou makroekonomickou politikou v 90. letech zaseli. Pozitivní vývoj ovšem v roce 2008 přerušila finanční a hospodářská krize.

Budoucnost patří integraci

Členství v Evropské unii je pro Českou republiku už patnáct let rozhodující skutečností. Patříme do půlmiliardového společenství, které představuje jednotný trh s volným pohybem zboží, služeb i kapitálu, a to bez ohledu na rozhodnutí Velké Británie vystoupit z Evropské unie, o jehož konkrétní podobě se nyní diskutuje.

Hospodářská komora ČR
Vznikla na základě č. 301/1992 a je jediným zákonným zástupcem českých podnikatelů.
Sdružuje 15 tisíc členů organizovaných v 60 oblastních komorách a 118 oborových asociacích. Šedesát procent podniků, které figurují v žebříčku Czech Top 100, patří mezi členy komory.

Pro nás to cesta není. Naše historie jasně ukazuje potřebu politického, ale i kulturního a společenského zakotvení naší země v širším civilizačním společenství. I když ve střední Evropě vnímáme například migrační problémy zcela jinak než západoevropské státy, pro Českou republiku není jiné alternativy, než kterou představuje evropské integrační seskupení. Pořád máme se západní Evropou více společného než odlišného. Má-li pak evropská integrace projít hlubokou kvalitativní změnou, pak je důležité být součástí těchto diskuzí.

Mnohé o dalším vývoji napoví výsledky květnových voleb do Evropského parlamentu. Svůj díl na úspěchu ekonomického transformačního procesu v posledních desetiletích má i Hospodářská komora ČR. Už více než čtvrtstoletí stojí věrně po boku českých podnikatelů, aktivně ovlivňujíc podobu zákonů, které se jich týkají. Jejím cílem je trvalý hospodářský rozvoj i v dalších letech, který plynule naváže na úspěchy posledních desetiletí.

Autor je prezidentem Hospodářské komory ČR

Prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.
Investiční pobídky křiví trh. Místo nich nám snižte odvody, žádají české firmy