Například čerpací stanice Shell v Přemyslově ulici v Plzni nabízela v úterý 14. června litr benzinu za 47,90 korun, přičemž 1. června po nabytí platnosti opatření stál 45,10, před 1. červnem tam stál litr benzinu 47,40 korun. To znamená, že benzin je nyní o 50 haléřů dražší než v květnu před snížením daně. Nafta na Shell v Přemyslově ulici stála před snížením daně 46,90, po snížení 45,10 korun a nyní se vrátila na 46,90.

"Fialova vláda rozhodla s platností od 1. června o snížení daně z pohonných hmot o 1,50 koruny na litr. Předpokládala, že pohonné hmoty v důsledku opatření zlevní o 1,80 koruny na litr, neboť se bude platit i nižší DPH, která se vypočítává až po zohlednění právě spotřební daně. K takovému poklesu ale nedošlo. Čerpadláři v prvních dnech po zavedení snížené daně zlevnili o necelou korunu, ale toto snížení cen vzalo rychle zasvé a dnes se benzín prodává právě o zhruba 70 haléřů dráže než před snížení daně. Nafta byla včera také dražší než před snížením daně, i když jen o 13 haléřů na litr," vysvětlil ekonom Lukáš Kovanda s tím, že vzhledem k vývoji cen ropy na světových trzích i vzhledem k vývoji velkoobchodních cen paliv na Rotterdamské burze cena pohonných hmot dále poroste, stejně jako na nadcházejícím týdnu. "Například cena velkoobchodně prodávané nafty na surovinové burze v Rotterdamu se však stále drží poblíž svých historických maxim, vykazuje v přepočtu cenu takřka 31 tisíc korun za tunu. To znamená, že nafta u českých čerpacích stanic bude dále zdražovat. A benzín také. Ropa Brent je totiž také stále vysoko, stojí 122 dolarů za barel," popsal Kovanda.

Ondřej Rozsypal dělá výčepního v plzeňské Lékárně.
Nejlepší výčepní Rozsypal: Plzeňské pivo je naše zlato, o které je nutné pečovat

Podle Kovandy naráží čtyřměsíční snížení spotřební daně z pohonných hmot na klíčový koncepční problém. "Je příliš malé na to, aby jej řidiči trvaleji zaznamenali, neboť může – a také je, jak vidíme – být překryto jen několikadenním pohybem cen ropy, od nichž se odvíjejí ceny na burze v Rotterdamu," konstatoval.

"Důvodem mizivého viditelného účinku snížení spotřební daně je také fakt, že čerpací stanice si část příslušného snížení přisvojily, takže nezlevnily v celém rozsahu snížení daně, a naopak si navýšily marže. Vládu opatření vyjde za čtyři měsíce na čtyři miliardy korun. Z této částky ovšem až 1,5 miliardy poputuje do kapes čerpadlářů. Ti totiž platí nižší celkovou daň z pohonných hmot, ale do konečných cen promítli jen část tohoto snížení," dodal Lukáš Kovanda.