„S absolventy nemáme v současné době problém. Nacházejí uplatnění poměrně rychle. Záleží samozřejmě na typu vzdělání a dovednostech. Velkou roli hraje také spolehlivost a ochota učit se,“ uvedla Magdalena Čadová z Úřadu práce Plzeň–město. Tady bylo v květnu ze 3594 evidovaných uchazečů 201 absolventů. Podle Čadové neočekávají nijak velkou vlnu ani o prázdninách.

„Důvodem je nízká míra nezaměstnanosti. V květnu se zastavila na třech procentech. Volných pracovních míst je navíc dvakrát tolik než uchazečů o zaměstnání.“

Potvrzuje to i Plzeňan Václav Laxa. „Jsem technik. S hledáním práce nebyla velká potíž. Firmy mají velký zájem i o absolventy,“ říká.

O některé profese se firmy perou. „Stále je nedostatek absolventů technických oborů. U nás je problém například se soustružníky nebo s frézaři,“ sděluje tisková mluvčí plzeňské společnosti Škoda Holding Radka Pistoriusová. Podnik proto spolupracuje se školami a umožňuje studentům vyzkoušet si práci u nich prostřednictvím praxe. „Je to pro nás výhodné. Chceme, aby se seznámili s chodem společnosti. Takové partnerství máme třeba se Střední průmyslovou školou strojní v Plzni,“ doplňuje. Podobné je to podle ní i s vysokoškoláky. „Na univerzitě je například obor turbinářství. Navštěvují jej tři studenti. My bychom jich přitom vzali klidně osm,“ pokračuje.

Podobné je to i v Pilsen Steel. Chystají se zde přijmout řadu absolventů na obory hutník ocelář, slévač nebo kovář. „Jsme připraveni jednat s absolventy středních průmyslových škol i univerzit, kteří vystudovali obory technologie obrábění, materiálu a strojírenské metalurgie a metalurgie,“ doplňuje tisková mluvčí společnosti Hana Hadrbolcová. Finanční ohodnocení je podle ní sjednáváno individuálně podle znalostí a schopností. Studentům stejně jako ve Škodě Holding nabízí možnost praxe.

O něco horší je situace tradičně mezi studenty humanitních oborů, ale ani tito absolventi si nemusí zoufat. „Práci jsem hledal asi půl roku. Zkoušel jsem leccos. Všude většinou říkali, že je mě na tu práci škoda a že jinde mě s takovým vzděláním přijmou s otevřenou náručí,“ svěřuje se sedmadvacetiletý absolvent filozofické fakulty Pavel. Nakonec našel práci v personalistice.

„Někteří moji bývalí kolegové hledali také několik měsíců. Musím ale říci, že nakonec se to povedlo všem a většinou to bylo i za slušné peníze,“ pokračuje.

Vysokoškoláci tvoří jen minimum z počtu nezaměstnaných absolventů. Nejvíce se jich rekrutuje z řad středoškoláků. „Těch jsme tu v květnu měli dvaapadesát,“ dodává Čadová.