Mnohojazyčná internetová encyklopedie Wikipedia byla spuštěna 15. ledna 2001 v USA. Česká verze zahájila činnost před dvaceti lety, v květnu 2002. U zrodu české Wikipedie stál brněnský esperantista Miroslav Malovec, který přeložil pro první hlavní stránku české encyklopedie text z esperanta do češtiny a stal se také prvním správcem české Wikipedie. Původně se chtěl učit anglicky, náhodou však narazil na slovník esperanta, a to ho přivedlo až k práci na internetové encyklopedii Wikipedie.

„Chtěl jsem do ní psát hesla v esperantu, kterému se věnuji už od mládí. Česká verze Wikipedie tehdy ještě nefungovala. První překlad jsem měl na svědomí právě já," vzpomínal v Deníku na původní záměr Miroslav Malovec. Jako správce působil jen krátce, při své práci prodavače elektrosoučástek neměl tolik času se encyklopedii věnovat, jako editor jí ale zůstal věrný. „Když mě něco zaujme, rád něco sesmolím. Celkově jsem napsal asi tři tisíce hesel v češtině i v esperantu," svěřil se Deníku. To, že na Wikipedii může přispívat každý, podle jeho názoru kvalitu encyklopedie nesnižuje. „Myslím, že má ve světě dobré jméno. Každý text prochází kontrolou. Není tedy možné, aby se v heslech objevily úplné nesmysly. Kontrolují je správci i přispěvatelé navzájem," zdůraznil.

Wikipedia v číslech

Wikipedia dostala název od havajského výrazu „wiki” (rychlý) a encyklopedie. Založili ji v USA Jimmy Wales a Larry Sanger. Model byl založen na víře, že znalosti a vědění patří všem lidem. Za měsíc měla 200 hesel, do roka jich bylo už 18 tisíc.

Zdroj: Youtube

Dnes má podle informací agentury ČTK 326 jazykových verzí, nejrozsáhlejší je ta anglická, která nabízí přes 6,4 milionu článků v angličtině. V němčině najdete na 2,6 milionu hesel. Tuzemská Wikipedia obsahuje přes půl milionu článků. Česká verze je podle počtu článků 27. v pořadí ve světě a pomáhá se zodpovězením více než dvou milionů dotazů denně.

Editoři obsahu

Psát i editovat Wikipedii může každý i bez předchozích zkušeností. Vyberte si téma blízké vašim zálibám a podívejte se do příručky Jak psát Wikipedii, která vás v podrobných návodech krok za krokem povede a vysvětlí, jak máte postupovat. O chod Wikipedie, která neobsahuje reklamu a je financovaná prostřednictvím darů, se starají stovky nadšenců, aktivních editorů, kteří na ni přispívají ve svém volném čase.

„Wikipedii jsem využíval nejvíc v době, kdy jsem studoval. To jsem v ní hledal opravdu často. Několikrát jsem přitom narazil i na chybu, bylo to hlavně u letopočtů. Mám rád historii, takže když jsem si byl jistý, že je údaj špatně, možnost editace jsem využil a doplnil i něco, co jsem viděl, že v textu chybělo,“ říká David Koštýř. Podle jeho slov se nikdo nemusí bát, že by se mohl nechtěně splést, protože všechny příspěvky procházejí kontrolou správců. „Dnes už při své práci nevyužívám Wikipedii jako takovou, ale spíš odkazy v ní na další články, literaturu, statistiky nebo fotografie, které jednotlivá hesla obsahují,“ dodal David Koštýř s tím, že právě interaktivita je podle něj velkou předností Wikipedie.

I když Wikipedii píší především mladí lidé do 30 let a výrazně převažují muži, žádné věkové omezení neexistuje. Naopak, populární byl například projekt „Senioři píší Wikipedii“, který v roce 2013 inicioval profesor Jan Sokol a cílem bylo do editace článků zapojit i starší generace.

Projdou lži a nesmysly?

Absolutně spolehlivý zdroj informací není ani Wikipedie. Už proto, že její podobu vytvářejí sami uživatelé-dobrovolníci, a každý, kdo si nějaké heslo přečte, ho může upravit, případně vytvořit nový záznam. Se záměrně špatnými informacemi nebo zavádějícími úpravami se za dobu své existence encyklopedie potýkala několikrát. Třeba když předčasně „pohřbila“ Edwarda Kennedyho nebo zpěvačku a herečku Miley Cyrus, o které se objevila informace, že zahynula při autonehodě cestou na natáčení seriálu Hannah Montana, v němž v té době účinkovala.

Mobilní telefon, ilustrační foto.
Nové vlny kyberzločinu cílí na mobily. Antiviry chrání jen 58 procent uživatelů

Komunita dobrovolných tvůrců a editorů je ale zárukou, že tyto nepravdivé zásahy budou při kontrolách a aktualizacích objevené a následně hned napravené. I Wikipedie má pravidla a obranné mechanismy pro kontrolu kvality článků. Editoři kontrolují, jestli autoři článků pravidla respektují, a lživé nebo pochybné články mažou. A vy máte samozřejmě možnost využít v případě, že si nejste pravdivostí informace z Wikipedie jistí, udělat jednoduchou věc - porovnat ji s dalšími zdroji.

Zajímavosti

Původně jen doplněk
„Wikipedia je chrám mysli,“ řekl o známé internetové encyklopedii jeden z jejích zakladatelů, americký podnikatel Jimmy Wales. V roce 1996 založil server Bomis, jakýsi vyhledávač v materiálech „pro pány“, a o šest let později Wikipedii. Tato encyklopedie původně vznikla jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia, do které mohli přispívat jen odborníci. Za zakladatele je vedle Walese považován i filozof a informatik Larry Sanger, který brzy z Wikipedie odešel. Wales pak v červnu 2003 založil neziskovou nadaci Wikimedia, na kterou převedl autorská a vlastnická práva související s Wikipedií i sesterskými projekty.

Rekordman napsal 35 tisíc článků
Američan Steven Pruitt napsal pro Wikipedii víc než 35 tisíc článků a na svém kontě má i přes 4 miliony editací. Týdeník Time ho v roce 2015 zařadil mezi 25 nejvlivnějších osobností internetu.

Pojmenovali po ní planetku
Planetka 274301 Wikipedia, která byla nalezena pracovníky Andrušivské hvězdárny v srpnu 2008, byla v lednu 2013 na návrh majitele této hvězdárny pojmenována podle internetové encyklopedie.

Má svůj pomník
Wikipedia Monument je pomník, který se nachází v polské Słubici. Sochu navrhl arménský sochař Mihran Hakobyan, aby tím uctil přispěvatele Wikipedie. Materiál na výrobu sochy stál 50 000 złotých a financovalo ho město Słubice.

Jak funguje v Česku

Wikimedia Česká republika je nestátní nezisková organizace, spolek zřízený registrací u Ministerstva vnitra ČR v roce 2008. Obecně je označován za českou pobočku americké nadace Wikimedia, de iure má ale status samostatné nezávislé organizace.

„Podporujeme rozvoj a růst české komunity dobrovolných editorů, fotografů a dalších přispěvatelů do Wikimedia projektů, budujeme partnerství, zejména s veřejnými institucemi, které mohou sdílet svůj obsah pod tzv. svobodnými licencemi, a dalšími aktivitami a programy přispíváme k rozvoji projektů či zisku svobodného obsahu. Jsme oficiální českou pobočkou Wikimedia Foundation – spolupracujeme s dalšími pobočkami a organizačními jednotkami po celém světě se společnou vizí, aby mohl každý člověk svobodně přistupovat a přispívat k veškerým lidským znalostem,“ stojí na jejich webových stránkách.

Pro nováčky, kteří potřebují s Wikipedií poradit, existuje „online poradna“, vhodná jak pro úplné laiky, kteří se chtějí dozvědět základy o fungování Wikipedie, tak pro nováčky, kteří už sami něco zkoušejí, ale v některých věcech tápou. Rady mohou samozřejmě využít i zkušenější wikipedisté. Ti, kdo komunikují raději písemně, mají možnost napsat svůj dotaz na stránku „potřebuji pomoc“.

Pro seniory, kteří si chtějí prohloubit své wikipedické znalosti, je určen on-line kurz Senioři píší Wikipedii pro pokročilé. Probíhá od 23. května do 27. června a má 6 lekcí.

Zdroj: Deník, ČTK, Wikipedia, Wikimedia ČR