Klub v posledních letech sklízí úspěchy na domácí i na mezinárodní scéně. Junioři letos vyhráli skupinu B Evropského poháru mistrůi domácí šampionát, družstvo mužů a žen skončilo v součtu bodů v extralize druhé a spousta atletů Škody tento rok reprezentovala na vrcholných mezinárodních akcích. „Překonali jsme loňskou a předloňskou sezonu. V klubu jsme to analyzovalia došli jsme k závěru, že máme za sebou nejlepší sezonu v novodobé historii klubu,“ říká v rozhovoru pro Deník trenér atletů Škody Plzeň Michal Černý.

K čemu jste při analýze ještě došli?

Že jsme se zvedli v týmových soutěžích. Na světových akcích jako jsou světová univerziáda, mistrovství světa i Evropy jsme měli hodně atletů. Po roce 2013 jsme prakticky začínali od začátku a od té doby nám dorůstají a prosazují se děti, které jsme v tom roce nabírali. Existuje napojení klubu i na vysoké školy. V Plzni atletika funguje organizačně, sportovně i počtem členské základny. Uplynulou sezonu jsme dosáhli nejlepších výsledků, jaké kdy byly.

Na jaké úspěchy Škody Plzeň z minulé sezony jste nejvíce hrdý?

Máme radost z účasti jednotlivců na vrcholových akcích, jako jsou světová univerziáda nebo mistrovství světa. Tým juniorů vyhrál skupinu evropského Poháru mistrů, v extralize družstev jsme v součtu družstev mužů a žen skončili druzí. Těší nás i výsledky žactva, které se dostalo do finále mistrovství republiky. Takže v budoucnu je na co navazovat.

Jaké jsou příčiny nebývalých úspěchů a proč to před rokem 2013 nešlo?

Předtím jsme neměli adekvátní areál. Do roku 2011 jsme byli ve Štruncových sadech a než se postavil stadion na Skvrňanech, byli jsme přechodné období bez stadionu. Rozhodně je to podmínkami, které máme v republice výjimečné, což nalákalo děti i atlety z jiných klubů. Mimořádná je i péče města o areál. Narůstající členskou základnou se stále něco vybudovává – nakloněná rovinka a další, rozšiřujeme posilovnu. To všechno jde ruku v ruce. Úspěchy jsou hodně svázané s fungujícím areálem a počtem lidí. Z toho těžíme a atletika má pak skvělé jméno.

Počtem lidí včetně sportovců, funkcionářů a trenérů?

Ano. V roce 2013 nás bylo 300 a nyní je nás 970. Na nábor přišlo tisíc lidí, z toho 400 dětí, ale mohli jsme jich vzít jen 150. Trošku si už děti vybíráme, byť si nemyslíme, že je to správné, ale těmi počty jsme k tomu donucení. Nemůžeme přijmout každý rok 400 dětí, protože nám chybí tréninkové prostory a trenéři. Po Vítkovicích jsme druhý nejpočetnější klub.

Sháníte nové trenéry?

Momentálně máme přes 40 trenérů. Průběžně si je vychováváme z bývalých závodníků. Snažíme se oslovovat i trenéry z jiných klubů v kraji; tuto spolupráci rozjíždíme, protože dětí je spousta.

Lze říct, že sportovní úspěchy budou dlouhodobé?

Junioři vyhráli mistrovství republiky letos i vloni a ta generace je silná. Úspěch nabaluje další úspěchy a když rodiče vidí, jak klub funguje, tak mají o atletiku zájem, protože dítě může něco dokázat. Tým juniorů je už napojený na extraligové mužstvo. Spousta našich atletů byla na mistrovství světa juniorů a šampionátu do 22 let. Trend je nastavený tak, že v nejbližší době neočekáváme pokles. I když si každý rok říkáme, že předchozí sezona asi nejde překonat, na konci si řekneme, že to asi byl lepší rok než ten minulý. Daří se, ale snažíme se zůstávat nohama na zemi.

Laťku máte opět nastavenou vysoko. Jaký máte cíl do další sezony?

Příští rok budeme organizovat mistrovství republiky mužů a žen. Což bude jeden z organizačních i sportovních vrcholů. Chtěli bychom, aby se na něm představilo co nejvíce našich atletů, protože půjde o největší akci roku, na níž se budou plnit limity na olympiádu. Cílem bude získat co nejvíce medailí. Přejeme si, aby junioři a atleti do 22 let co nejlépe zvládli přechod do seniorské kategorie. Už v tomto roce jsme ale viděli, že to jde.

Odejde někdo?

Jednání probíhají. Pravděpodobně nás opustí kladivář Patrik Hájek, který míří do Dukly Prahy. Pokud Dukla někomu nabídne profesionální úvazek, nemůžeme se jí v tom rovnat. Možná se bude řešit Filip Ličman, který se připravuje na Dukle po boku Masláka.

Přijdou nějaké posily?

Máme je vytipované, ale jednání jsou v začátcích, proto bych je nezmiňoval. Jednáme i o příchodu mládežníků, s nimiž bychom chtěli pracovat, než by se prosadili do seniorů. Jsou to atleti mimo plzeňský region. Snažíme se to provázat i se studiem na vysoké škole, protože nemůžeme nabídnout plat, ale musíme mu nabídnout služby jako školu, trenéra a podmínky.

Je vůbec reálné, že by Škoda Plzeň byla profesionální klub?

Momentálně se snažíme zabezpečit trenéry, kteří jsou gró klubu. Pokud nám někdo dá 10 milionů na přípravu atletů, tak můžeme mít i profesionální atlety. Od soukromého sektoru nedostáváme ani desetinu této částky. Jeden atletický klub v Česku je placený ministerstvem vnitra, jeden ministerstvem obrany a jeden ministerstvem školství. Když máte takového silného partnera, můžete atletům nabídnout to, co my tady nemůžeme. My je lákáme na propojení klubu se školou, na zázemí, trenéry a sportovní koncepci. Finančně nemůžeme konkurovat některým klubům a v nejbližší době to asi ani nebude reálné.