Nezastaví se. Žije možná ve větším chvatu než v časech své závodní kariéry.

Jan Řehula, nejslavnější český triatlonista, bronzový medailista z olympiády v Sydney, nyní jako šéftrenér reprezentace tlačí své nástupce k účasti na hrách v Riu.

K tomu v Plzni chystá mistrovství republiky na olympijských tratích i otevření triatlonové akademie.

„Toho, co bych chtěl stihnout, je hodně. Ale naplňuje mě to, protože cítím, že věci se někam posouvají," řekl dvaačtyřicetiletý kouč propadlý atraktivnímu spojení tří disciplín – plavání, cyklistiky a běhu .

Olympijská sezona s vrcholem
v Riu se rozběhla. Kolik Čechů by se mohlo objevit v srpnovém závodě na pláži Copacabana?
Jistou účast má jen Vendula Frintová, která to potvrdila čtrnáctým místem v zahajovacím podniku mistrovství světa v Abu Dhabí. A to ji ještě kousek před cílem potkal nepříjemný pád a přišla o pozici v top šest. Mezi muži usilují
o nominaci Přemysl Švarc
a Jan Čelůstka. Oba před čtyřmi roky startovali na olympiádě v Londýně. V přípravě makali nadoraz, ale čeká je ještě boj.

Jak blízko nebo daleko od Ria Švarc s Čelůstkou jsou?
Aby získali jistotu, museli by se v kvalifikačním rankingu (pořadí závodníků podle bodů získaných v závodech mistrovství světa a Světového poháru) protlačit někam do pětačtyřicítky.

Kdo z nich má větší šanci?
Blíž k účasti v Riu byl před sezonou Přéma Švarc, ale závod v Abu Dhabí mu nevyšel, skončil pětapadesátý, a při dalším startu v Austrálii se po pádu z kola zranil. Bohužel má zlomenou klíční kost, což mu boj o Rio komplikuje. To Čelda (Čelůstka) si vedl lépe. 
V Abu Dhabí byl devatenáctý, když skvěle běžel a v rankingu si o pár míst polepšil. Vše je ale dál otevřené .

Jaké výsledky by české triatlonisty s jistotou posunuly do Ria?
V závodech mistrovství světa umístění v první dvacítce a ve Světovém poháru tak do desáté příčky. Nominační období ale končí v půlce května a každé zaváhání může být fatální. Ale i když třeba nevyjde olympiáda, jsou další velké závody, kde mohou formu prodat. To platí i o mladé Petře Kuříkové. Do sezony vstoupila po operaci achilovky, ale ukazuje se dobře.

S formou i výkony reprezentantů jste tedy spokojen?
Jestli jsem s něčím spokojen, tak se změnou myšlení, a to nejen dospělých triatlonistů, ale i těch mladších. Do závodů jdou sebevědomější, jsou aktivní a je vidět, že chtějí uspět, a ne se jen nějak umístit. Přesvědčili se, že tvrdá práce v tréninku sice bolí, ale zároveň jim to dává šanci přiblížit se těm nejlepším.

Jak se vám to povedlo?
Se všemi členy reprezentačních výběrů jsem v častějším kontaktu, než tomu bylo dříve. Doma třeba při krátkých kempech ať už v Plzni nebo na Šumavě. Tím mám šanci něco ovlivnit, působit na závodníky. S reprezentací do 23 let a Elite jsme se před sezonou stejně jako loni připravovali pět týdnů ve španělském Benidormu. Zatrénovali jsme si tu i s nejlepšími triatlonisty světa bratry Brownleyovými, což byla cenná zkušenost. Kromě přípravy ale zvlášť mladé závodníky posunou dál jen starty
v kvalitních zahraničních závodech. Pro juniory třeba
v Evropském poháru, kde se pravidelně utkává na sedmdesát borců této věkové kategorie z kontinentu.

Když jste zmínil mladé, při nedávném aquatlonu, což je kombinace plavání a běhu, v Českých Budějovicích skončil váš syn Jakub, ač je ještě dorostenec, třetí mezi muži. Udělal vám radost?
Překvapil mě. Jakubova příprava na závody měla totiž k ideálu daleko. Přestál nemoc, pak odjel na lyže, ale kousl se a v konkurenci borců do 23 let vybojoval třetí příčku. Navíc mě potěšilo, že
i kluci na čtvrtém a pátém místě byli dorostenci. Takže se zdá, že triatlonisté u nás stále rostou.

Začátkem června chystáte v Plzni český šampionát na olympijských tratích. V jaké fázi jsou přípravy?
Půjde o třídenní multisportovní akci, čas kvapí, takže mě příprava pohlcuje. Ale vše je dobře rozběhlé. Triatlonový víkend se v Plzni uskuteční
od 10. do 12. června a na své
si přijdou profíci i amatéři
od nejmenších až po veterány. Potřebný povolovací proces máme za sebou a teď už finalizujeme podobu tratí pro jednotlivé disciplíny, dolaďujeme časový program.