Přesto se sportovní střelec Martin Helus, člen Akademie individuálních sportů Plzeňského kraje, nemůže dočkat, až se život zase vrátí do běžných kolejí. Talentovaný puškař se těší hlavně na závody.

Sportovní střelba má sice v Plzni tradici, ale není tak populární jako fotbal nebo hokej. Co tě k ní přivedlo? Byla to rodina, nebo tě motivoval nějaký úspěch českých střelců?

Sportovní střelba mě zaujala při sledování přenosůz olympijských her. Chtěl jsem si ten sport zkusit a vlastně jsem ke střelbě utekl od hokeje. Zároveň ale otec a děda jsou myslivci, takže ke zbraním jsem měl v rodině blízko.

Myslíš, že hokejová minulost ti ve střelbě nějak pomáhá, nebo je to spíš handicap?

To, že jsem hrával hokej, mi ve střelbě pomáhá po fyzické stránce a disciplíně.

Disciplína a soustředění, to je určitě ve střelbě základ. Co dalšího si myslíš, že utváří kvalitní výsledek?

Rozhodně fyzička, ale také psychická pohoda a klid, porozumění tělu a kvalitní regenerace plus kompenzační cvičení.

S mnohým z toho ti může pomoci i tvoje máma, která je skvělou fyzioterapeutkou. Pomáhá ti, nebo raději spolupracuješ s někým mimo rodinu?

Rozhodně nejraději spolupracuji s mamkou. Jednak spolupracuje s řadou sportovců a také mě ze všech asi nejlépe zná. Navíc skvěle ví, co a kdy je třeba udělat, aby to bylo dobře.

V čem myslíš, že ti nejvíc pomáhá?

Určitě jak po fyzické, tak psychické stránce… A je taky mou velikou oporou při závodech.

Řekni, kterým disciplínám se věnuješ a jaké sportovní sny a ambice máš?

Střílím vzduchovou pušku 60 ran, sportovní malorážku polohový závod 3 x 40 ran a sportovní malorážku 60 ran vleže. Rád bych se dostal v nejbližší době do juniorské reprezentace a snem je samozřejmě účast na olympiádě. Zatím jsem zažil jen tu domácí dětí a mládeže v Liberci.

V současné době jsou ale bohužel všechny soutěže zrušené nebo odložené. Jak se v takové době připravuješ a dá se to vůbec?

Mám doma vzduchovku a tím i možnost střílet, případně „sušit“, tzn. nacvičovat střelbu jen naprázdno. Také pracuji na vylepšení kondice.

Popiš, jak vypadá „sušení“.

Jak už jsem naznačil, jde o nácvik střelby bez použití střeliva, kdy se snažím kontrolovat správné zaujetí pozice a provedení výstřelu, aniž bych se soustřeďoval na výsledek.

Když tedy nemůžeš chodit do školy ani na střelnici, jak vypadá tvůj den?

Žijeme na venkově, takže od rána pomáhám na zahradě a s věcmi kolem zvířat, co máme. Potom se věnuji škole, úkolům, které nám učitelé posílají, a hodně času mi zabere trénink, jak kondiční, tak se zbraní.

A když se podíváš do blízké budoucnosti, tušíš, co tě čeká za závody, až se situace vrátí do normálu?

Bohužel situace kolem pandemie nám zrušila mistrovství ČR ve vzduchovce. Trenéři mě ale teď zařadili do série kontrolních závodů reprezentace v rámci Českého poháru 2020. Také by mě měly čekat závody Českého poháru talentované mládeže a v září domácí šampionát ve sportovní malorážce.

Jsi členem SSK Dukla Plzeň a nově i členem AIS Plzeňského kraje. Dá se tedy říct, že máš nyní nejlepší možné podmínky pro sportovní růst?

Rozhodně ano, ve všech směrech! (rč, ks)

www.ais-pk.cz