Je vícenásobnou mistryní České republiky v compak sportingu, loveckém parkúru a lovecké kombinaci.
V poslední zmíněné disciplíně se výrazně prosazuje i na mezinárodním poli. Doma má dvě medaile – stříbrnou z mistrovství Evropy v Písku (2015) a bronz z loňského evropského šampionátu ve slovinském Mariboru.

V kolika letech jste začala střílet?
Poprvé to bylo v šesti letech ze vzduchovky při dětských závodech na střelnici v Dnešicích. Později jsem začala střílet z malorážky a když mně bylo dvanáct, tak jsem přemluvila tátu a vyzkoušela si střelbu z velkorážné pistole.

Zkoušela jste i jiné sporty?
Hrála jsem národní házenou za Přeštice, za žačky a za dorostenky. Národní házenou, stejně jako střelbu, máme v rodině. Táta hrál první ligu za Příchovice, ale pak kvůli potížím s kyčlí toho nechal a začal se více věnovat střelbě. Podobné to bylo i se mnou. Na gymnáziu jsem přestala hrát házenou a začala jsem jezdit s tátou na závody, ze začátku jako rozhodčí.

Proč jako rozhodčí?
Protože všichni říkali, že střílet ve čtrnácti patnácti letech z brokovnice je na mě ještě brzy. Ale já u toho chtěla být, tak jsem dělala alespoň rozhodčí. Občas mě na závodech dovolili vystřelit si jednu ránu, moc se mně to líbilo. Přitom jsem zatím střílela ze vzduchovky a z malorážky, a když jsem byla starší, tak jsem si přidala i střelbu z brokovnice.

Vybavíte si svoje první závody s brokovnicí?
Na prvních závodech v disciplíně compak sporting ve Slavkově u Brna na sto terčů jsem v první položce z pětadvaceti terčů trefila pět, ale brala jsem to jako velký úspěch (směje se). Ale v dalších položkách už to bylo lepší, ve druhé jsem trefila osm terčů, ve třetí devět a ve čtvrté jedenáct.

Obhájce titulu Tomáš Holub se řítí vítězně do cíle jednoho z bodovaných spurtů. Z vítězství v osmém díle Giant ligy se ale radoval Martin Boubal (na snímku vlevo) a posunul se do čela průběžného pořadí série.
Změna. Boubal vyhrál a v Giant lize se ujal vedení

Kdy přišel první velký úspěch?
To bylo v roce 2013 při Velké ceně Prahy, střílelo se ve Vráži na Konopišti. Pamatuji si, že to byl dlouhý závod a my jsme tam nechtěli být až do vyhlašování závodu. Táta mně řekl, že tam zůstaneme až do konce jedině v případě, že mě budou vyhlašovat, ale bral to spíše jako srandu. Nakonec jsme tam zůstali, protože jsem vyhrála. Moc jsem si to považovala, byl to závod s mezinárodní účastí.

Střílela jste i na závodech ve Spojených státech nebo v Brazílii. Vybaví se vám v souvislosti se starty za mořem nějaký zajímavý zážitek?
Třeba na mistrovství Latinské Ameriky v Brazílii jsem cestovala beze zbraní. Tehdy tam byly nějaké nepokoje a platil zákaz cestovat do země se zbraněmi. Flinty jsem tak musela nechat doma a zbraně jsem si půjčila až na místě. Neklidná politická situace poznamenala i účast na závodech, kterých se zúčastnilo jen kolem třicítky střelců.

A co závod ve Spojených státech?
V Americe jsem se zúčastnila mistrovství světa v loveckém parkúru, to bylo v roce 2012, byl to můj první velký výjezd. Byla tam úžasná střelnice, obrovský areál, o jakém se nám doma v Česku může zatím jenom zdát. Mezi jednotlivými stanovišti se přepravujete elektrickými vozíky, připadáte si jako na golfu. Jen místo golfové hole držíte v ruce flintu (směje se).

Jste několikanásobnou mistryní republiky, máte doma medaile z mistrovství Evropy. Jsou před vámi nějaké mety, kterých byste chtěla dosáhnout?
Ráda bych překonala své dosavadní nástřely. V compak sportingu mám zatím 170 terčů, které jsem nastřílela na nedávném mistrovství Evropy v Polsku, bylo z toho 19. místo ze šedesáti závodnic. Vítězka nastřílela 189 terčů z 200 možných, vítěz kategorie mužů 198. Mým cílem je dostat se přes 180 terčů.

Které země patří do evropské a světové špičky?
V Evropě určitě Anglie, Itálie, Francie, ve světě pak Spojené státy.

Co chybí českým střelcům, aby se v compak sportingu zmíněným velmocím přiblížili?
Lepší podmínky, možnost více trénovat. Já například za rok vystřílím od tří do pěti tisíc nábojů, špičkoví evropští či světoví střelci minimálně desetkrát tolik. Je známo, že světová jednička mezi muži, Angličan George Digweed, nastřílí ročně osmdesát až devadesát tisíc ran. Pokud se u nás bude trénovat stejně jako dosud, tak se v compak sportingu na stupně vítězů nikdo z českých střelců nedostane. Důležité je na začátku sezony nastřílet v tréninku co největší objem, čímž získáte mnohem větší jistotu.

To je ale velice časově náročné, k tomu studujete práva na Západočeské univerzitě. Jak se vám daří skloubit sport s vysokoškolským studiem?
Přes zimu je to dobré, to nejsou závody, ale v rozběhnuté sezoně je to velice náročné. Například teď mi začíná zkouškové období a já jsem každý víkend na závodech, v týdnu dělám zápočty. Doháním školu, jak se dá, někdy se učím i na závodech, jako třeba teď naposledy v Polsku. A když je třeba, tak jedu i v noci.

Jak vypadá vaše příprava v zimě, kdy nejsou závody?
Ono se to nezdá, ale i při střelbě je velice důležitá fyzická kondice. Dobré je plavání, jeden čas, ještě na střední škole, jsem chodila pravidelně plavat ještě před začátkem vyučování. K tomu běh, posilování. A v zimě se samozřejmě klade velký důraz na sušení.

Co to znamená?
Tak se mezi střelci říká suché přípravě (směje se). Jedná se o trénink bez terčů, nahazujete zbraň a míříte. Je to vlastně procvičování techniky. Přitom je moc důležité provádět trénink správně, abyste si neosvojil nějaký špatný návyk.

Jaké doplňkové sporty jsou pro střelbu nejvhodnější?
Výborný je stolní tenis s oranžovým míčkem, čili ve stejné barvě, v jaké jsou i terče, kdy si cvičíte reflex. Na koordinaci pohybů je vhodný i běh pozadu s různými obraty. Zkoušela jsem i tenis nebo squash. Dobrá fyzička vám přidá na položce třeba jen dva terče, ale ve výsledku je to šestnáct terčů. Kondice je třeba. Když pak střílíte lovecký parkúr na hodně terčů, s flintou na zádech chodíte skoro celý den po lese, u sebe máte tašku s patronami, tak to dá opravdu zabrat. Vy ale potřebujete být fit, abyste mohl nastřílet.

Co vás letos ještě čeká?
Tento víkend doma v Dnešicích mistrovství České republiky v compak sportingu, v polovině června český šampionát v loveckém parkúru v Bzenci na Moravě, ve stejné disciplíně se rovněž v červnu zúčastním mistrovství Evropy v Anglii. Na přelomu června a července mě pak čeká mistrovství Evropy v lovecké kombinaci v Maďarsku, což bude pro mě vrchol sezony.

Compak sporting, lovecký parkúr a kombinaceCompak sporting
Disciplína, při které se střílí brokovými zbraněmi na asfaltové terče. Střelci stojí vedle sebe na stanovištích jedenkrát jeden metr, která jsou opatřena ochrannými klecemi vyrobenými buď ze dřeva, železa potaženého molitanem nebo z plastu. Klece tak umožňují závodníkům střelbu jen v určené bezpečnostní stranové a výškové výseči.Terče vystřelované vrhačkami prolétávají a dopadají do vymezeného prostoru o rozměrech 40x25 metrů, přičemž obdélník je vzdálen od střeleckých stanovišť 4 až 8 metrů. Terče různých velikostí létají od střelce (odletové), ke střelci (příletové), zprava a zleva. 
Lovecký parkúr
Na rozdíl od compak sportingu se nestřílí z klecí, ale ze čtyř stanovišť ve volné přírodě (v lese, na louce). Stanoviště jsou od sebe vzdálena tak, že z jednoho není vidět na druhé. Zásadní rozdíl oproti compak sportingu je, že zbraň je v takzvaném loveckém postoji, pod vyznačenou linkou na střelecké vestě (25 cm od švu vesty na rameni) a zbraň se nahazuje až při spatření terče. Ty mohou létat až 80 metrů daleko 
Lovecká kombinace
První část se střílí z brokovnice (compak sporting a lovecký trap), vždy 2x25 terčů, trefa je za čtyři body. Druhá část je střelba z kulovnice – dvoukolově po pěti ranách na stojící papírové terče (od 1 do 10 bodů) na 100 metrů s podobiznou zvířat a z různých poloh (srnec – pevná tyč, kamzík – volná tyč, liška – vleže, prase – z volné ruky). Ve druhém kole se u posledního terče (prase) střílí ze vzdálenosti 50 metrů na běžící terč. Na každý terč je časový limit pět minut. Zbraň je opatřena optikou (puškohled).