Souboj o český titul mistra republiky v super lehké váze boxerů profesionálů už neplánoval. Jenže listopadová porážka s Britem Jasonem Eastonem o mezinárodní pás organizace IBO přiměla boxera plzeňské stáje Qwert Boxing Club Josefa Zahradníka změnit plány. Boxerský pás pro českého šampiona, který vybojoval vloni na jaře, ale který v prosinci neobhajoval, chce zpátky. Titul je v držení české dvojky Miroslava Šerbana, s nímž se v sobotu 23. června v Karlových Varech dvaatřicetiletý Zahradník utká. „Pro mě je povinností vyhrát. Pás musím získat za každou cenu, abych měl znovu otevřené dveře k větším zápasům na mezinárodním poli. Zápas se Šerbanem je pro mě důležitý a musím tam nechat duši,“ říká česká boxerská jednička.

Takže už jste nepočítal, že byste boxoval o český titul?
Nepočítal. V prosinci jsem neobhajoval pás, protože jsem měl jiné plány. Chtěl jsem mezinárodní pás a titul. Doufal jsem, že Dufek (soupeř o český titul v březnu 2017 – pozn. red.) bude poslední Čech, s nímž se utkám, protože se spíš chci měřit s evropskými a světovými borci. Jenomže mi to nevyšlo, protože jsem prohrál ve Skotsku s Eastonem. Což mi vrátilo o pár kroků zpátky, takže jsem musel udělat zápas, který vyhraju. To se mi povedlo v březnu v plzeňském Pekle s gruzínským soupeřem. Potom jsem nevěděl, co bude. Manažer, který domlouval galavečer ve Varech, ale chtěl, abych tam boxoval se Šerbanem. Ten má stejné statistiky jako já (10 výher, 1 porážka, 5 KO – pozn. red.). Myslím si, že zápas bude hodně lidí zajímat. Očekávám koukatelný a vyhrocený box.

Šerban je v Čechách tedy pro vás nejsilnějším soupeřem?
Ano. Bude to kvalitní protivník a mezi českými boxery je určitě nejkvalitnější.

Jak byste ho charakterizoval?
Jsme na tom hodně podobně. On je také technický, ale je trošku silovější. Musím být přesnější, rychle ho zasahovat, nenechat se trefit a využít svoji specifickou obranu. Budu se snažit držet tempo a nejlépe zápas skončit před limitem. Což by bylo fajn, než se v ringu přetahovat 45 minut, protože pak síly ubývají a kupí se chyby.

Máte stejné statistiky. Měl podle vás snazší soupeře?
Myslím si, že měl. Jeho cesta byla lehčí, protože neboxoval venku. Já už jsem byl třikrát čtyřikrát v Německu. Vyhrávat na cizí půdě je těžší. Podle výsledků a soupeřů jsem měl těžší protivníky. V tom mám větší zkušenosti

Změnil jste přípravu po ne-úspěchu s Eastonem?
Jezdil jsem do Prahy za boxerským trenérem, ale po porážce s Eastonem už tam nejezdím. Takže se dá říct, že jsem si přípravu dělal sám. Uvidíme, jestli to bude lepší, nebo horší.

Absolvoval jste sparingy?
Tím, že nemám trenéra na box, tak jsem si domlouval různé kluky, abych se udržoval v boji a abych neztratil reakce. Byl jsem v Praze a v Ústí, kde na sparingy byli kvalitní kluci. Sparingy neberu úplně vážně. Zápas je pro mě jiný boj, jsem pozornější. Psychika pracuje jinak, člověk není tolik v klidu, ale o to víc si dává pozor a chce se předvést. Takhle to ve sparingu u mě nefunguje, protože nemám potřebu být lepší než konkurent. Klidně se nechám v uvozovkách přebít nebo lehce zmlátit.

Jak se cítíte necelé dva týdny před titulovým zápasem?
Vyrovnaně, v pohodě a v klidu. Věřím, že jsem připravený na cokoliv.

Jak na vás působí dějiště zápasu Grandhotel Pupp?
Radši mám otevřenější prostory. Ve Varech je to stísněnější. Ale zase úplně mi na tom tak nezáleží. Nepřipouštím si, že by mně to mělo vadit nebo ublížit.