Zákrok brankáře Talentu Plzeň Karla Šmída a přesná muška jeho spoluhráčů vynesla plzeňským házenkářům extraligový mistrovský titul. „Rozhodla bojovnost, nasazení i štěstí. Čtvrtý zápas v Karviné jsme museli vyhrát, jinak by byl konec. Teď jsme doma prohrávali o pět branek, ale dokázali jsme to otočit. Ukázali jsme obrovskou sílu,“ říkal šťastný Karel Šmíd.

Vyhrál jste čtvrtý titul. V čem je ten letošní jiný?

V tom, že ty předchozí vychytal Radek Motlík. Teď jsem z velké části odchytal finále já, takže pro mě byla motivace vyhrát titul bez Radka. Tato sezona byla první, kdy nám nekryli záda zkušení brankáři. Myslím si, že jsme to s Filipem Herajtem zvládli dost dobře a týmu se odvděčili titulem. Jsem rád, že jsme vystoupili ze stínu zkušených gólmanů.

Měl jste obavu o výsledek, když jste ztráceli pět gólů (11:16)? Co se vám honilo hlavou?

Nervozita v takovém utkání je normální. Důležité ale bylo, že jsme věřili a pořád bojovali. Kluci ukázali obrovské srdce, zápas jsme dohráli do vítězného konce, i když jsme prohrávali. Na kluky jsem hrdý, že jsme to zvládli. Byla to reklama na házenou.

Vychytal jste Brůnu…

Na sedmičku proti Brůnovi jsem šel s čistou hlavou a s pokyny od Péti Štochla (asistent trenéra, pozn. aut.). Před sedmičkami jsme si s Filipem a Péťou sedli, vytipovali střelce Karviné a domluvili se, kdo si na koho věří. Chtěl jsem jít na Brůnu.

Díval jste se, když Michal Tonar ml. střílel vítěznou sedmičku?

Ano, sledoval jsem ho.

Očekával jste tak vyrovnanou pětizápasovou sérii?

Těžko říct. Bohužel jsme podcenili domácí třetí zápas a prohrávali 1:2. V tu chvíli jsem doufal a věřil, že to bude na pět utkání.