Jaké jsou vaše pocity?
Určitě jsem za ocenění rád. Velký dík ale patří mužstvu, protože kdyby nevyhrávalo, tak bych ocenění nezískal.

Existuje nějaký recept na to stát se úspěšným trenérem?
Těžko říct. Nevím, jestli zrovna recept, ale je to asi jako se vším. Chce to dělat práci pořádně, s plným zaujetím a hlavně srdcem.

Kdy ve vás uzrálo rozhodnutí být trenérem?
Já jsem trenérem vůbec nechtěl být (smích). Když jsem se vrátil ze zahraničí, tak jsem chtěl pomoci vrátit plzeňskou házenou zpět na vrchol, tedy tam, kde jsme byli my, když jsme hráli. Nakonec to vykrystalizovalo v to, že jsem si udělal trenérskou školu a věnuju se tomu na sto procent.

Sledujete moderní trendy v házené a špičkové zahraniční ligy?
Samozřejmě. Sleduju všechny toptýmy, Ligu mistrů a sleduju i národní týmy.

Na jaký zápas v roce 2016 nejraději vzpomínáte?
Bylo to utkání v Zubří, kde jsme prohrávali o osm branek, a vyhráli jsme o deset gólů. A pak na finálovou sérii s Duklou Praha.

Ilustrační foto
Vejprnický Kýček zvládl hattrick za dvacet minut