S cyklistikou začínala Kristýna Burlová v Přešticích na Plzeňsku kousek od rodné Dolní Lukavice na horském kole. Jako kadetka přestoupila mezi dráhařky pražské Dukly a dál vyhrávala. Až tak, že ji angažovala belgická silniční stáj Lotto Dstny Ladies.

close Kristýna Burlová na startu časovky. info Zdroj: Soňa Niková zoom_in Kristýna Burlová na startu časovky.

Druhou sezonu na profiscéně si 21letá dívka ze sportovní rodiny (jedna z mladších sester je atletka, druhá basketbalistka) vyšperkovala na silničním šampionátu České a Slovenské republiky v Tlmačích stříbrem v časovce i v hromadném závodě.

„Jsem moc spokojená,“ prohlásila dvojnásobná česká vicemistryně.

close Mistrovské stříbro si Kristýna Burlová vybojovala i v hromadném závodě. info Zdroj: Jan Brychta zoom_in Mistrovské stříbro si Kristýna Burlová vybojovala i v hromadném závodě.

Počítají se hlavně vítězství a vám v časovce chybělo k titulu jen málo, tři sekundy. Nelitujete?

Ani ne. Upřímně jsem takový výsledek ani nečekala, protože časovka není moje nejsilnější disciplína. Nakonec však vyšla skvěle. Dojet tři vteřiny za Eliškou Kvasničkovou, která je fantastickou časovkářkou, a ještě v tom horku, se cení.

A co v hromadném závodě? Ani tam jste nemyslela na české zlato?

Abych řekla pravdu, trochu ano. Okruh v Tlmačích nebyl náročný a jely jsme tři kola, necelých sto kilometrů. Dal se očekávat hromadný dojezd a spurt o medaile, což mi i v zahraničních závodech docela vycházelo. Jenže holky z pražské Dukly byly v obrovské přesile, nastupovaly nám jedna přes druhou a nakonec odskočila Jarmila Machačová.

Zkušená Machačová zvítězila o pět minut. Nebyla vůle ani síla ji stíhat?

Ale jo. S obhájkyní titulu Terezou Neumanovou, Nikolou Bajgerovou a pár dalšíma holkama jsme se domluvily a Jarmilu jsme stahovali, jenže závodnice Dukly nám do toho vždycky vpadly a tempo zase polevilo. Pak už bylo jasné, že jedeme jen o stříbro, a to jsem si ve spurtu vybojovala.

Sezona je v polovině. S čím jste zatím spokojená nejvíc?

Vlastně od začátku se mi daří. Třeba hned v březnu jsem byla v tříetapovém závodě Kolem Normandie dvakrát v top deset a jednou kousek za desítkou. A hodně mě potěšilo i šesté místo v belgické klasice Scheldeprijs.

Dá se říci, že po prvním roce v sestavě Lotta, kdy jste si zvykala na tým, delší tratě a jiný styl závodění, je to už nyní i o výsledcích?

Určitě. Dámský tým Lotta prošel loni velkou obměnou, téměř všechny jsme byly nové a zvykaly si. Teď jsme zase starší, sehranější a vybojovaly jsme i nějaké pódium, což je super. Pro mě je to obrovská škola.

Je znát, že ženská silniční cyklistika získává na prestiži a vážnosti?

Rozhodně. Závody žen jsou stále atraktivnější. Třeba při nejznámější belgické klasice Kolem Flander sledovalo i závod žen množství diváků. Sice to bylo tím, že se konal ve stejný den, co jeli chlapi, ale zrovna to je cesta, jak ženskou cyklistiku přiblížit fanouškům.

Aktuálně se koná dámské Giro d'Italia. Čeká i vás některý z věhlasných etapových závodů?

Letos ještě ne. Tyhle závody jsou extrémně těžké a pro náš mladý tým by to bylo asi příliš velké sousto. Ale příští rok je v plánu start na dámské Tour de France.

Co tedy plánujete do druhé části sezony?

Momentálně se doma připravuji na dráhové mistrovství Evropy do 23 let, které se záhy koná v Portugalsku. Měla bych jet omnium a scratch. Dalším vrcholem by pak mělo být silniční mistrovství světa v Glasgow.

Jinak asi víc než doma pobýváte v Belgii, kde má tým Lotto základnu.

Během jara, kdy běžela sezona klasik, závod za závodem, jsem se domů nepodívala téměř vůbec. A i teď po mistrovství republiky je to spíš výjimka. Ale nestěžuji si. V týmovém zázemí Lotta máme vše potřebné.

Zároveň studujete Českou zemědělskou univerzitu v Praze. Jak to jde skloubit s proficyklistikou?

Těžko. (smích) Jsem ve druháku, zimní semestr jsem ještě zvládla, ale v létě to drhne, takže jsem si ročník rozložila. Ale ráda bych studium dokončila.