„Je to pro mě ohromná výzva a možnost házenkářsky se dál posunout. Navíc současně chci na západě Čech vystudovat vysokou školu se zaměřením na tělovýchovu a sport," prozradil své plány pro nadcházející měsíce zanedlouho 21letý juniorský reprezentant, jenž se bude v novém působišti hlásit ve druhé polovině července.

Kdy jste poprvé dostal nabídku od Plzně?
Poprvé mě kontaktovali někdy během zimní přestávky, ale definitivně rozhodnutý jsem byl až koncem dubna. Měl jsem i jiné nabídky, všechny z české extraligy – dvě z Moravy a dvě z Čech včetně od mateřského klubu. Ale já cítil, že potřebuji změnu, posunout se házenkářsky dál. A Plzeň je pro mě asi ta nejlepší varianta.

Probíral jste to s otcem?
Ano, ale já řešil dvě rozhodnutí. S taťkou házenou a s mamkou své vzdělání a školu. A finální varianta byla nejlepší z obou pohledů.

Už loni v závěru sezony byl o vás zájem. Proč to nevyšlo?
Především jsem byl pod smlouvou. Poté, co mi teď končí ve Zlíně, jsem měl volnější ruce.

Byl jste se podívat na finálové bitvy vašeho nového zaměstnavatele?
Osobně ne, sledoval jsem to v televizi. V Plzni osobně jsem byl na utkání našeho nároďáku se Švýcary, kdy jsem s klubem ještě dolaďoval detaily smlouvy.

Nebojíte se konkurence, která na vás v novém klubu čeká?
Vůbec ne. Naopak mě to bude motivovat více na sobě pracovat a prosadit se. Ano, vím, že v klubu mají všechny posty zdvojené kvalitními hráči. Stejně jako, že klub bude mít opět nejvyšší ambice – potřetí za sebou získat titul.

Vy na titul ještě čekáte, že?
Ano. V mistrovské sezoně Zubří jsem sice v jejich dresu jeden zápas odehrál, ale jako mistr jsem se necítil. Jediný titul ve své kariéře mám zatím rovněž se Zubřím, kde jsme byli nejlepší v kategorii mladších dorostenců.

Z Plzně to už je kousek na hranice s Německem. Láká vás házenkářská bundesliga?
Po pravdě ne. Vím, že kluci okolo sní o nejkvalitnější soutěži světa, ale mě to táhne na sever za taťkou. Velmi rád bych si někdy v budoucnu zahrál norskou nebo švédskou nejvyšší soutěž.

Také jako otec budete po skončení kariéry trénovat?
Ano, je mým velkým vzorem. Chci se právě s Plzní domluvit, že bych v klubu vedl nějaký tým mladých, třeba minižáků. Moc dobře ale vím, že zatímco v trenérské profesi bude těžké otce trumfnout,
v hráčské bych ještě mohl.