V rodné Plzni už poněkolikáté vyhrál Silvestrovský běh, ale před sebou má triatlonista Přemysl Švarc daleko větší výzvu.

Loňský podzim ho zastihl ve skvělé formě a díky tomu se přiblížil startu na olympiádě v Riu. O účast na hrách ale musí ještě bojovat.

V olympijském rankingu je Švarc sice nejvýš z českých mužů na 56. příčce, jenže pouze 55 triatlonistů dostane šanci utkat se v okolí pláže Copacabana o olympijské medaile.

„Jsem první náhradník. Rio mám na dosah, ale před námi je ještě šest kvalifikačních závodů ať už ze série mistrovství světa, nebo Světového poháru a ty rozhodnou," říká třicetiletý reprezentant, který si kouzlo olympiády vyzkoušel už před čtyřmi roky v Londýně a rád by ho zažil znovu v Brazílii.

„Chce se to dobře připravit, zůstat zdravý a zvládnout na úrovni minimálně dva kvalifikační závody," sype ze sebe někdejší plavec, který v dorosteneckém věku propadl triatlonu – kombinaci plavání, cyklistiky a běhu.

Co znamená zvládnout kvalifikační závod na úrovni? Skončit v první dvacítce, třicítce?
To je právě těžké říci. Kvalifikace běží od roku 2014 a počítá se do ní čtrnáct závodů. Ty mám započtené a teď se mi budou škrtat případně horší výsledky. Navíc na poslední tři postupová místa je nás asi osm kandidátů. Taková mezinárodní směska. Takže bude třeba nejen vylepšovat umístění, ale přitom zároveň porážet zmíněné konkurenty.

Projevuje se v kvalifikaci řevnivost mezi závodníky?
Značně. I o třicátou příčku se bojuje na krev. Vzájemně se hlídáme a do cíle se finišuje stejně jako v čele o vítězství. Vedle optimální formy tak musíte umět i dobře počítat. Což mi docela jde (úsměv).

Kdy do vrcholících dostihů
o start v Riu vstoupíte?
Na můj vkus brzy. Začínáme 4. března závodem mistrovství světa v Abú Dhabi, týden nato se koná svěťák
v Austrálii a za další tři týdny další na Novém Zélandu. Následuje znovu start v Austrálii, závod v Jihoafrické republice a v půlce května se končí v Japonsku.

Procestujete kus světa, což vám může leckdo závidět.
Není co. Vše se podřizuje přípravě na závody a cestování unavuje. Momentálně počítám s tím, že po startech
v Abú Dhabi a v Austrálii se vrátím domů a další dva závody obětuji tréninku. Tedy pokud vše půjde podle plánu
a v úvodu sezony navážu na výkony z loňského podzimu.

Kterého výsledku z loňska si nejvíc považujete? Šestého místa ze Světového poháru
v mexickém Cozumelu?
To byla paráda. Ještě čtyři sta metrů před cílem jsem
ve skupince osmi lidí bojoval o druhé místo. Nejsem sprinter, tak jsem zkusil nástup a skončil jsem šestý. K medaili mi chyběly asi tři vteřiny, což zamrzí, ale i tak to byl výborný výsledek. Vážím si také 35. místa ve finálovém podniku mistrovství světa v Chicagu. První tři postupovali přímo na olympiádu, takže na startu byli všichni nejlepší. A solidní bylo i jedenácté místo ze svěťáku v turecké Alanyi.

Před minulou sezonou jste chtěl zapracovat na cyklistice. Povedlo se?
V současném triatlonu je nutné zvládat špičkově všechny tři disciplíny a já cítil, že v cyklistice mám rezervy. S trenérem Zbyškem Zemanem jsme proto přizvali ke spolupráci Otu Fialu, bývalého cyklistu a nyní trenéra. Byl to možná risk, ale vyplatil se. Na kole jsem se výrazně zlepšil a přitom dokážu zaběhnout své nejlepší časy. Což je zásluha Zbýši, který program přípravy dává dohromady.

Šéftrenérem triatlonové reprezentace je už rok jiná výrazná osobnost – bronzový olympionik Jan Řehula. Jak jeho práci vnímáte?
Honza toho během kariéry hodně dokázal, má přirozený respekt a je mužem na svém místě. Snažím se z jeho zkušeností čerpat, poučit se. Zároveň je to ale maximalista, který se v přípravě řídí heslem, čím víc, tím lépe. Škoda,
že jsme se nepotkali třeba
v mých dvaceti, možná bych teď byl úplně někde jinde. Jenže jsem o deset let starší, mám ženu a nechci jen létat mezi tréninky, soustředěními a závody.

Bez přípravy v teple se ale neobejdete. Kdy pro vás začne?
Už před Vánoci jsem byl deset dní na Mallorce s cyklisty a poznával zase trochu něco jiného. Nyní trénuji doma
a rozhodující část přípravy mě čeká od konce ledna
ve španělském Benidormu.

Hlavním vrcholem sezony je olympiáda v Riu, na domácí scéně potom mistrovství republiky, které se zase po letech koná v Plzni. Těšíte se?
Jsem rád, že se Plzeň dočká znovu velkého triatlonového závodu. Je to zásluha Honzy Řehuly, a pokud budu zdravý, tak u toho pochopitelně nechci chybět. Takže datum
10. června mám v tréninkovém deníku zaškrtnuté.

Čtvrtek 18 srpna, kdy v Riu startuje olympijský triatlon také?
Ten datum znám, stejně jako olympijské tratě, které jsem si mohl osobně vyzkoušet. Ale zatím jsou důležitější termíny kvalifikačních závodů. Jen ty mě mohou posunout do Brazílie.