“Nejsem v optimální formě a musím se pokusit se do ní rychle dostat,“ říkal Spěšný po návratu z německého Sankt Wendelu.

Připouštěl, že v posledním čase postrádal hlavně kvalitní trénink. „Během honičky za olympijskou kvalifikací, obnášející tři podniky Světového poháru, jsem buď závodil, nebo odpočíval,“ vysvětloval jezdec týmu Merida.

Minulý týden Spěšný hodně trénoval a únava se projevila. Do nedělní bitvy o evropské kovy ještě perfektně odstartoval.

„První kopec jsem jel mezi deseti, ale pak mi seklo. Bojoval jsem, ale rozjel jsem se až v závěru. Déšť mi pomohl, blátíčko jsem si užíval. Nejsem nespokojenej, ale spokojenej taky ne,“ hlásil.

Sedmnáctý, nejlepší z Čechů naopak dokončil svoji reprezentační premiéru junior Ondřej Cink.

„Pro mě je to supervýsledek,“ těšil se sedmnáctiletý borec stupenského Author Teamu.

„V úvodu mě chytaly křeče, vyhýbal jsem se třem hromadným pádům, ale nakonec se mi povedlo vmáčknout do rychlé skupinky a vyvézt se dopředu,“ vyprávěl.

Na horském kole závodí teprve čtvrtý rok, ale český dres by mohl hájit znovu i na nadcházejícím mistrovství světa.

„Nejspíš rozhodne můj výkon o víkendu na Českém poháru v Karlových Varech. Pak už by mělo být o nominaci jasno,“ tuší Cink.

Nyní se snaží hlavně vypořádat s únavou, kterou si přivezl ze Sankt Wendelu. „Nohy pořád cítím, ale s trenérem Františkem Raboněm děláme vše pro to, abych byl zase fit.“

Svým prvním startem v národním celku je stále fascinován. „Bylo fajn být najednou pohromadě s lidmi, kterým jsem předtím mohl jen fandit. Třeba s Milanem Spěšným nebo Terezou Huříkovou,“ vyznal se Cink.