„Nevím, co mě to napadlo. Byli jsme ve finále a mě ovládla obrovská radost,“ zavzpomínal bohatýr z Rokycan, který hokejově vyrostl v Plzni.

V té době měl Špaček už sice v kapse zlato z olympiády v Naganu, titul se švédským Färjestadem, ale na mistrovství světa startoval poprvé. Dvakrát předtím totiž důraznému bekovi sebralo účast na vrcholné světové akci zranění.

„V roce 1997 jsem se zranil v poslední přípravě s Nory. Pět minut před koncem jsem padl do střely, zlomil jsem si zápěstí a bylo. O rok později mi zase v přípravném utkání sedl na nohu Fin, já sice i tak odjel s nároďákem do Švýcarska, ale hrát nešlo a jel jsem zase domů. Vyšlo to tedy až v roce 1999 a hned skvěle,“ prohlásil internacionál, který startoval na šesti mistrovstvích světa, třikrát si zahrál finále a pokaždé se zlatou tečkou.

Naposledy v roce 2005 a předtím v letech 2001 a právě 1999, kdy šampionát hostilo Norsko.

A proč ostřílený kouč Hlinka poslal v klíčové chvíli rozstřelu s Kanadou na led právě obránce, který tehdy hrál v NHL za floridské Pantery? „Základ toho vznikl už předtím ve Švédsku. Tam jsem při ranním rozbruslení jezdil pravidelně pět nájezdů na gólmana o to, kdo komu zaplatí pití. A jednou jsem jich proměnil všech pět. Gólman byl na prášky, ale všiml si toho trenér a slíbil, že až bude v zápase nájezd, tak pojedu. A dvě utkání nato slib splnil, jenže to přišlo po faulu na našeho nejlepšího střelce. Ten se už chystal, ale kouč ho zastavil a poslal mě. No a já nájezd ve vyprodané hale proměnil, už mi to zůstalo a nájezdy jsem pak jezdil i v reprezentaci,“ vysvětloval Špaček.

Mohl mít dokonce čtyři světové tituly, ale v roce 2000 v Rusku chyběl. „S Floridou jsme hráli finále Stanley Cupu a i když mi tehdy reprezentační trenér Augusta volal do Ameriky, tak by návrat byl moc hektický,“ vysvětloval, proč účast odmítl.

„Ale byly to tehdy parádní roky, V nároďáku se sešla skvělá hráčská generace a úžasná parta. Takže když jsme potom v roce 2001 do Stanley Cupu nepostoupili, tak jsem se okamžitě sbalil a letěl na mistrovství. A znovu se slavilo zlato,“ připomněl si Špaček triumf z Německa.

Svou famózní hráčskou dráhu si nyní 46letý trenér a asistent u české reprezentace vyšperkoval ještě olympijským bronzem z Turína a extraligovým titulem s Plzní, kterého dosáhl zároveň jako hráč a asistent trenéra.