To se ovšem Západočechům nepodařilo. Ve 22 zápasech základní části soutěže posbírali jen 23 bodů, což nakonec na elitní šestku nestačilo. Na úkor Plzně do ní proklouzl díky lepší bilanci ze vzájemných zápasů Přerov a na sedmý Talent zbyly boje o konečnou 7. až 12. příčku. Ty odstartují za týden.

„Zklamání je už pryč, musíme se dívat dopředu a z této sezony se poučit. Ale jako neúspěch to považuji a nevyrovnávám se s ním lehce, stejně jako když jsem byl hráč,“ přiznal trenér plzeňského celku a bývalý mnohonásobný reprezentant Martin Šetlík.

Jaké byly reakce trenérů ostatních klubů na to, že Plzeň v elitní šestce chybí?
Osobně jsem s nikým nemluvil, ale tuším, že trenéři z první šestky jsou rádi, že Plzeň skončila těsně pod hranou. S žádným z favoritů jsme v této sezoně nevyhořeli a všichni s námi museli bojovat o body až do poslední sekundy utkání. Navíc poslední zápasy doma proti Jičínu a Lovosicím jsme vyhráli jasným rozdílem.

I když se vám nepodařilo splnit předsezonní cíl, na výkony svých svěřenců v letošním roce musíte být hrdý. Z osmi zápasů prohráli jediný, a to na půdě silného Zubří jen o dvě branky…
Sezona ještě neskončila, ale už teď musím říci, že pro nás nebyla jednoduchá. Hlavně kvůli zranění. V prvním zápase proti Karviné se zranil Linhart, který měl v přípravě nejlepší formu, následoval zkušený Král a bylo jasné, že ti dva mají po sezoně. Na několik týdnů nám chyběli také Bečvář a Strýc, se zdravotním omezením chytal Motlík a nedávno se zranil Tonar. Přesto jsme se přes zimní pauzu semkli, zlepšili obranu a chtěli všem dokázat, že do první šestky patříme.

K postupu do bojů o medaile vám nakonec stačilo získat o jeden bod navíc…
Mrzí mě hlavně nezvládnutá utkání na podzim s relativně slabšími soupeři doma, jako je Frýdek a Brno. Domácí zápas s Přerovem, který byl z naší strany nejhorším odehraným, potom paradoxně rozhodl o naší absenci mezi elitou. Nejvíc mě to mrzí kvůli mančaftu, klukům, kteří z mého pohledu do šestky patří.

Ještě se vám honí hlavou zápasy, kde se dal rozhodující bod získat?
Pořád mám před očima různé situace z různých utkání, kde chybělo málo: štěstí, větší zkušenost nebo koncentrace. Inkasovaný gól v poslední vteřině v prvním utkání sezony doma proti Karviné, jasná šance z brankoviště 50 sekund před koncem doma proti Brnu, kdy jsme vedli o branku a zápas bychom už dotáhli k výhře, nedávné utkání v Zubří nebo smolná remíza v 6. kole v Kopřivnici.

Další pravdou je to, že na svém kontě máte pět remíz. Co udělat příště jinak, abyste tyhle vyrovnané souboje dotáhli do vítězného konce?
To je těžké říci, protože každé utkání bylo jiné, mělo jiný průběh. Třeba zápas v Kopřivnici jsme nezvládli vinou výpadku ve druhé půli. Přitom v průběhu utkání jsme vedli už větším rozdílem. To se nám v budoucnu nesmí stát. Na druhou stranu v Hranicích byl zisk bodu výhra, naopak domácí ztráta s Brnem prohra.

Proč byly podle vás tak velké rozdíly ve výkonnosti plzeňských hráčů na podzim a v jarní části extraligy?
Svoji roli sehrál i čas, který jsme potřebovali po loňské obměně družstva. Odešli čtyři hráči ze základní sestavy. V pauze jsme zlepšili obranu a s ní začal růst i výkon brankáře Radka Motlíka.

Ve 22 zápasech jste obdrželi jen 502 branek, což je 23 gólů na utkání. Je tedy především obranná hra to, co zdobí tým Plzně?
O tři branky méně dostalo už jen Zubří a o branku více první Dukla, která obhajuje titul. To, myslím, hovoří jasně o všem. Ano, obrana na jaře a s ní výkony brankářů jsou zdrojem naší zlepšené hry i v postupném útoku.

Na čem je podle vás naopak potřeba nejvíce zapracovat?
Pořád máme velké rezervy v založení a přechodu do rychlého útoku. V postupném útoku, v důrazu a i s proměňováním šancí.

Jak těžké bude motivovat hráče do zápasů nadstavby, ve kterých prakticky už o nic nejde?
Motivací pro nás musí být navázání na výsledky z konce základní části. Musíme hrát každé utkání na maximum a každé chtít vyhrát.

Počítáte s velkými změnami v sestavě, nebo dáte prostor osvědčeným hráčům?
Určitě zásadní změny neplánuji. Hráči budou neustále pracovat na souhře jak v obraně, tak v útoku. V domácích zápasech dostanou příležitost maximálně jeden až dva hráči z juniorky nebo staršího dorostu.

Je šance, že se do sestavy vrátí někteří rekonvalescenti. Jak na tom je v současné době konkrétně Michal Tonar, Petr Linhart a Lukáš Král?
Tak Král určitě do této sezony nezasáhne, Linhart by mohl nastoupit koncem května, ale rozhodně ho nebudeme tlačit. Záleží hlavně na jeho pocitu. S Tonarem počítám od začátku května.

Připouštíte si vůbec, že byste mohli skončit hůře než na sedmém místě?
Dva body za námi jsou Hranice a na devátý Frýdek už máme náskok osmi bodů. Ale jak už jsem řekl, budeme chtít všechny porazit…