Poprvé hostila Plzeň mistrovství České republiky mužů a žen v polovině července roku 2000 před olympiádou v Sydney.

Na pořadatele bylo tehdy vypsáno výběrové řízení a kandidáti byli dva – Praha a Plzeň. „Hlasování vyznělo jednoznačně pro Plzeň a velkou radost z toho měl v té době předseda Českého atletického svazu Ing. Karel Pilný, který v Plzni s atletikou začínal. Ten byl oporou atletů Škodovky především v běhu na 110 m překážek a v Plzni žil do roku 1964," vzpomíná trenér vrhačských disciplín v pořádajícím oddílu šampionátu AK Škoda Plzeň Jiří Henžlík.

A Plzeň se v roce 2000 vyznamenala. „Padly zde české rekordy oštěpařky Tomečkové, vytrvalkyně Peterkové v běhu na 10 000 m a juniorský rekord Klimešové v oštěpu. Celkem bylo překonáno sedm rekordů mistrovství v ženských kategoriích," poukazuje na parádní výkony Henžlík.

Atletika v roce 2000 přilákala skvělou návštěvu, mistrovství republiky ve Štruncových sadech během dvou dnů zhlédlo 18 tisíc diváků.

„Byl to v té době atletický sen a fotbalová závist," říká Jiří Henžlík.

Generální sekretář Českého atletického svazu František Fojt tehdy prohlásil: „Bylo to jedno z nejzdařilejších mistrovství posledních let."

Úspěšná české trojskokanka Šárka Kašpárková po zisku zlaté medaile v Plzni řekla: „U nás jsem takovou atmosféru v životě nezažila. Čeští atleti na to doma nejsou zvyklí. Pokud jsou plzeňští diváci takoví fanoušci atletiky, klidně bych z toho udělala tradici a domácí mistrovství pořádala v Plzni každý rok," uvedla v roce 2000 Kašpárková.

Tři medaile zůstaly na přelomu tisíciletí doma také atletům pořádajícího klubu AC Škoda Plzeň. Vít Havlíček si doběhl na dvoustovce pro zlato, oštěpař Radek Pejřimovský vybojoval bronz a medaili stejné hodnoty získala také štafeta žen na 4x100 m.

Plzeň pak viděla velkou atletiku ve Štruncových sadech ještě v roce 2004. Bylo to 25. a 26. června a opět v olympijském roce před hrami v Athénách.

„Tisíce diváků zvedala ze sedadel především soutěž výškařů, kde se podařilo třem závodníkům dostat přes laťku ve výšce 230 cm. Zvítězil Svatoslav Ton před Tomášem Janků, kteří zdolali 233 cm a třetí skončil Jaroslav Bába s výkonem 230 cm. Toho uvidí diváci skákat i o tomto víkendu," slibuje Jiří Henžlík.

Kvalitní byla v této disciplíně i soutěž žen, kde hned pět výškařek zdolalo 184 cm.

V roce 2004 se neztratili ani Západočeši. Při neúčasti Jana Železného vybojoval zlato v hodu oštěpem Radek Pejřimovský z AK Škoda Plzeň, stříbrnou medaili získala štafeta mužů AC Domažlice na trati 4x400 m a bronz pak ženy Škodovky ve štafetě 4x100 m.

Dobře si vedla i řada odchovanců plzeňské atletiky, kteří startovali na mistrovství v barvách jiných, převážně pražských klubů.

„Sprinterka Štěpánka Klapáčová zvítězila na tratích 100 i 200 m, Jan Hanzl, který v současnosti již startuje opět v prvoligovém družstvu Škodovky, vyhrál v dresu Kladna běh na 400 m a Michal Šnebergr z Dukly Praha získal zlato v běhu na 800 m. Současný sekretář AK Škoda Plzeň Vladimír Bartůněk vybojoval první místo v běhu na 1500 m rovněž v barvách Dukly Praha," doplnil Jiří Henžlík.

Přemožitele v roce 2004 nenašel ani absolvent Sportovního gymnázia v Plzni Jiří Mužík a vyhrál pro pražskou Duklu 400 m překážek.

„Třetí místo ve skoku o tyči tehdy brala Michaela Boudová startující za USK Praha a stejná místa obsadili oštěpař Vít Šimeček z Dukly Praha, rovněž absolvent Sportovního gymnázia v Plzni a dnešní opora extraligového družstva žen Škodovky kladivářka Lenka Ledvinová, tehdy za AC Brno. Ta se v neděli se pokusí přidat do své sbírky další medaili, tentokrát za domácí Škodovku," dodal Henžlík.