Jako doktorandka totiž pracuje v Laboratoři sportovní motoriky při FTVS v Praze, kde fotbalisty testují. Jako triatlonová reprezentantka bojující o účast na olympiádě v Pekingu podstupuje tréninkové martýrium každý den.

Co vás napadá, když slyšíte jak fotbalisté musí zase dřít?
Nic zvláštního. Ono každé í odvětví má své a těžko srovnávat trénink hráčů v kolektivním sportu s přípravou borců z vytvalostních disciplín, jako je třeba triatlon.
Prozraďte co museli hráči na testech zvládnout?
Byli měřeni, váženi při čemž byl ostře sledován tuk v těle. Třeba slávisty s více než 12 procenty tuku čekaly finanční sankce. A potom šli na běhátko. Začínali na třinácti kilometrech za hodinu a každou minutu se pás zrychlil o další kilometr, až co vydrželi.
Jaké byly výsledky?
Hráči Sparty a Slavie je měli solidní. Třeba sparťan Jeslínek vydržel dvacet vteřin v devatenácti kilácích za hodinu. To už je srovnatelné s běžcem specialistou.
A co borci plzeňské Viktorie, jaký ti na vás udělali dojem?
Tentokrát jsem kluky z Plzně minula, ale vloni v červnu se mi líbili. Bylo vidět, že běhat umějí. A hlavně působili jako dobrá parta. Vzájemně se povzbuzovali, hecovali. Ne jako sparťani nebo slávisté. Ti si spíš hlídali, zda ten druhý nedopadl líp.
Co vy osobně, jak se chystáte na důležitou sezonu?
Momentálně s běžkami na horách. Shodou okolností jsou na Mísečkách také fotbalisté Slavie. Na běžkách se sice klátí jako medvídci, ale s nezvyklým pohybem se jinak rvou statečně. Mě o víkendu čekají v Jablonci dokonce běžkařské závody. Nejprve skiatlon a pak sprint.
Přitom ale stíháte ještě plavat a běhat i po svých, že?
Tak nějak. Třeba ve čtvrtek po ranním rozklusu následovalo dvě a půl hodiny v běžecké stopě a potom hoďka a půl v bazénu. Asi pět kilometrů proložených stovkami za 1:06 minuty. Takže nešlo o pohodovku, ačkoliv v deníčku jsem to měla zapsané jako lehčí trénink před závody.