Šestým místem po 258 kilometrech boje v kopcovitém okolí rakouského Innsbrucku vylepšil české maximum na silničních šampionátech. A mohlo být ještě líp.

Chtěl se porvat o medaili, jenže v drsném kopci před cílem se sklonem až 28 procent Kreuziger vinou křečí na moment vypadl ze skupinky favoritů v čele.

A i když ještě ožil, vpředu odskočenou pětici závodníků s pozdějším šampionem Alejandrem Valverdem už nedostihl.

„Určitě jsem pomýšlel výš, zvlášť když v závěru šlapete vpředu s nejlepšími,“ nezastíral zklamání po těžkém závodě.

Na trase cyklisté během téměř sedmi hodin nastoupali na pět tisíc metrů.

Po návratu domů do Plzně už dvaatřicetiletý profesionál hodnotil šesté místo smířlivěji.

„Dochází mi, že je to úspěch, a na závod budu ještě dlouho vzpomínat. Měli jsme skvělou partu a šli jsme si za svým,“ říkal Kreuziger. „ Předvedli jsme dobré závodění, což šetřilo spoustu sil,“ chválil kapitán ostatní reprezentanty.

V úniku dne šlapal statečně Karel Hník, Romana Kreuzigera zase v hlavním poli strážili Zdeněk Štybar i nakonec sedmnáctý Jan Hirt.

„Svůj díl odvedli i Michal Kukrle s Pepou Černým, kteří kolem mě byli až k nájezdu na okruh. Pak jejich roli převzali Štyby s Hirťákem. Jeli jsme chytře, na dobrých pozicích. Je vidět, že když je tým na správné vlně, můžeme závodit s nejlepšími,“ zdůraznil Kreuziger.

Přitom se mu nejelo vůbec dobře a možná dvě stě kilometrů se trápil.

Futsalisté Interobalu (modrobílí) nepřipustili další překvapení na svůj účet a Brno porazili 6:2.
Interobal splnil roli favorita. Brno přejel o čtyři góly

„Poslední dvě kola se začaly ozývat křeče, ale ještě jsem se s tím nějak popral. Když jsem ale v té šílené stěně na Höllu zůstal vpředu s Bardetem, Kanaďanem Woodsem a Valverdem, tak jsem šel přes klapku a křeče mě znovu sevřely,“ litoval Kreuziger.

Co ho těšilo, že přesto dokázal vyhrát cílový spurt šestičlenné skupinky a přitom porazil třeba Dána Valgrena nebo Juliana Alaphilippa z Francie.

Energii mu dodávala i bouřlivá atmosféra u trati. Mezi desítkami tisíc závodem rozpumpovaných fanoušků byli slyšet také Češi.

„Viděl jsem vlajky, slyšel povzbuzování, to vždycky potěší,“ přiznal.

A smekl před novým šampionem Valverdem, který si titul vybojoval v 38 letech.

„Klobouk dolů. Po tolika závodních dnech od února do října je to obdivuhodný kousek. Alejandro ukázal, jaká je třída. Myslím, že dres šampiona po Peťovi Saganovi mu bude slušet,“ uvedl Kreuziger.

Doma se však otec dvou dcer zatím příliš nezdrží a záhy odcestuje k sérii závodů do Itálie. Svou nynější formu by chtěl prodat hlavně druhou říjnovou sobotu v klasice Kolem Lombardie.

„Zkusím zajet ještě nějaký dobrý závod, což by asi byla na závěr sezony nejlepší rozlučka s angažmá v týmu Mitchelton-Scott,“ uzavřel Kreuziger, který od příští sezony bude působit ve stáji Dimension Data.

Ilustrační foto
Spousta šancí, málo gólů. Problém hokejové Škody