„Ta práce je pro mě ohromná výzva. Dávám jí maximum své energie a hodně jí obětuju. Svět šel rychle dopředu a český triatlon trochu ztrácí. Za ten rok jsme ale udělali krok vzhůru a teď hledíme k olympiádě v Riu," uvedl dvaačtyřicetiletý rodák z Chebu, který však vyrůstal v Plzni a po ukončení zahraniční mise se sem zase vrátil.

Co se za první rok vašeho působení u reprezentace povedlo? Čeho si nejvíc považujete?
Naskočil jsem do rozjetého vlaku a za běhu jsem se snažil poznat reprezentanty i jejich výkonnost a zároveň měnit zaběhlé věci. Cílem není jen jezdit po zahraničních závodech, ale být schopní na nich uspět. K tomu je však třeba systematická práce od mládeže až po kategorie K 23 a Elite a v tom jsme teprve na začátku. Uspořádali jsme asi dvanáct srazů, zajistili tréninkovou základnu ve španělském Benidormu, kde se vystřídali reprezentanti všech kategorií. Český triatlon dostal nový impuls a byly položeny základy, z nichž se lze odpíchnout zase dál.

Jak byla vaše tréninková filosofie a vůbec přístup k triatlonu přijímány?
Sešla se solidní parta, v týmu byla pohodička, srandička, ale když jde o věc, dokážu být přísný. Vyložím, co požaduji a nastíním, jak toho dosáhnout. Dávám do toho své nejlepší zkušenosti a je na závodníkovi, jakou cestu si zvolí. Snažil jsem se je vést k samostatnosti i odpovědnosti,
a to v tréninku, regeneraci i v oblasti výživy. Občas to drhlo, bylo třeba štěknout. Ale zase zůstali jen ti, kteří byli ochotni jít do toho na sto procent. Tréninky byly tvrdé, závodníky bolely a ne vždy to přinášelo okamžité výsledky. Ale to je světový trend.

Které z výsledků letošní sezony byste vypíchl?
Na olympijských tratích rozhodně čtvrté místo Venduly Frintové v závodě seriálu mistrovství světa v Aucklandu, což je nové české maximum. Přemek Švarc zajel famózně na Světovém poháru v Mexiku a šestým místem skočil do hry o účast na olympiádě v Riu. O start v Riu bojuje také Jan Čelůstka, který byl
v Mexiku sedmý. A ukazují se i ti mladší. Jan Volár třeba skončil čtvrtý na Evropském poháru v Karlových Varech. Solidní výsledky dosahoval dvacetiletý Linduška a objevem sezony je juniorka Jana Machačová, čtrnáctá na mistrovství světa, která teď přechází do třiadvacítky. Za očekáváním trochu zaostala jen Petra Kuříková.

A vyhlídky reprezentace směrem k Riu?
Naším nejžhavějším želízkem bude Vendula Frintová, která má účast v Riu už jistou. Přéma (Švarc) i Čelda (Čelůstka) o ni musí ještě zabojovat. Důležitý proto bude už vstup do nové sezony, který se odehraje v závodě seriálu mistrovství světa v Abú Zabí.

Využijete k přípravě znovu kemp v Benidormu?
Ano. Když je tahle lokalita dobrá pro olympijské medailisty Alistaira a Johnathana Brownleeho, tak proč bychom my hledali jinde. Benidorm máme zajištěný od 24. ledna do 28. února.

S jakými plány a ambicemi vstoupíte do roku 2016?
Prioritou je olympiáda v Riu, ale budeme se rovněž snažit o lepší výsledky na mistrovství Evropy v Portugalsku i na mistrovství světa v Mexiku. Zároveň chceme v Plzni rozjet triatlonovou akademii a uspořádat tu mistrovství republiky na olympijských distancích.

Své akademie má už řada sportů. Jak by měla vypadat ta triatlonová?
Akademie by měla plnit roli hlavního triatlonového centra u nás a poskytnout mladým závodníkům kvalitní sportoviště i zázemí, a to propojené se vzdělávacím procesem. Tohle vše Plzeň nabízí. Hlavními partnery v oblasti vzdělání budou sportovní gymnázium a Západočeská univerzita. Dopředu říkám že půjde o výběrovou záležitost, což zaručí příslušný kvalifikační klíč. Projekt by měl odstartovat po olympiádě v Riu.

A kdy by se měl v Plzni domácí šampionát na olympijských tratích 1,5 km plavání, 40 km cyklistiky a 10 km běhu konat?
O druhém červnovém víkendu 2016. Centrum bude
u Boleveckého rybníka, kde proběhne plavání a vyhlédnuty máme i tratě pro zbývající disciplíny, cyklistiku a běh. Před námi je sice ještě řada správních řízení, jednání se sponzory, ale jsem přesvědčen, že Plzeň si jako jedna z bašt českého triatlonu takový závod zaslouží.