Devětadvacetiletý reprezentant se o víkendu stal v Novém Městě na Moravě mistrem republiky v závodě na 10 kilometrů klasicky. Cíl proťal s náskokem 35 sekund před Petrem Knopem z liberecké Dukly, ovšem místo radosti vstřebává zklamání.

Znovu ho limituje bolest v patě. Kvůli potížím nenastoupil na mistrovství k souboji volnou technikou a přijde
i o start na Světovém poháru
v Novém Městě na Moravě.

Co vás vlastně trápí?
Ten problém se táhne asi rok a půl. Čas od času se začne pata ozývat, potom se nemůžu pořádně odrazit a je to v háji. Momentálně jezdím na lyžích jen soupaž a k tomu trénuji
na trenažéru nebo v posilovně. Na závodění ale musím zapomenout.

Takže vaše cesta k titulu, kdy jste trať odpíchal soupaž, byla variantou z nouze?
Dá se to tak říci. Od prosince jsem nezávodil a na lyže jsem se vrátil až v úvodu nového roku. V doprovodných závodech Jizerské padesátky jsem zkusil sprint a dvakrát dvanáct kilometrů klasicky. Nohu jsem rozbouřil, ale o mistrák jsem nechtěl přijít. Na klasice mi stačilo jet soupaž, při bruslení už by to asi byla velká provokace (smích).

Co vašim problémům říkají lékaři?
Že je všechno v pořádku.

Tím vás nejspíš neukonejší?
To ne. Prodělal jsem už několikáté vyšetření, věnoval tomu čas i energii, ale trable neustupují. Zkouším leccos, ale bez výraznějšího výsledku. Nejsem fit, ale snažím se na tom vidět pozitivní věci. Jsem teď v Jablonci s rodinou a užívám si malého synka. Jenže ke spokojenosti je daleko. Sezona běží a mě to táhne na závody.