Šampionát se koná o víkendu v horském středisku Molveno u stejnojmenného jezera obklopeného vrcholy Dolomit.Do boje o světové kovy se pustí i plzeňská triatlonistka Jindřiška Zemanová. V sobotu ji čeká hlavní závod sestávající z 1,5 km plavání, 32 km na horském kole a 10 km běhu, v neděli pak short track.

Zkušená závodnice celou sezonu potvrzovala příslušnost k elitě Xterra.

Na úvod se Zemanová blýskla třetím místem v závodě Světového poháru v Řecku a v pokračování série u italského jezera Garda slavila vítězství, druhé v kariéře. Členka Triatlonu Plzeň, profesionálka, ale jinak zaměstnaná žena, máma a trenérka, suverénně ovládla i domácí šampionát v Praze. A ještě v dalších dílech Světového poháru v Prachaticích a v německém Zittau se dokázala prodrat do elitní desítky. Jenže závody běžící rychle po sobě ji stály hodně sil. V přípravě musela ubrat a teď věří, že je znovu nachystaná utkat se s nejlepšími se ctí.

„Na šampionát se těším. Chci závody, jak klasiku tak potom short track, zvládnout tak, abych měla ze sebe dobrý pocit, ale žádné konkrétní cíle si nedávám. Během roku jsem byla možná až moc namlsaná. Třetí místo, vítězství, to nakopne a říkáte si, tak příště vyhraju znovu. Jenže tak to nefunguje. Jsem zase starší a trénovat při práci má také své limity. Na start v Molvenu ale půjdu s klidnou hlavou a doufám, že odevzdám vše, co ve mně je,“ prohlásila čeká reprezentantka, která jen nedávno oslavila 42. narozeniny.

Po startech v Prachaticích a v Zittau jste prohlásila, že potřebujete nabrat fyzické i psychické síly. Povedlo se?

Zaplaťpánbůh ano. Po těch čtyřech závodech během osmi dnů jsem byla fakt šíleně unavená a bylo nutné dát dohromady tělo, ale i zklidnit hlavu. V tréninku jsem najela na totální údržbu. Vyčerpání mi úplně sebralo jakoukoliv radost. Bylo toho moc a potřebovala jsem se vzchopit. Řekla jsem si, že než se dál v přípravě trápit a prohlubovat únavu, bude lepší udržet to, co ve mně je. A chytit zase chuť do sportu, což je pro mě hlavní. Trénovala jsem celý rok dobře, možná až moc, takže cílem bylo spravit se fyzicky i psychicky. Což se snad povedlo.

Nemusíte sice cestovat na Havaj, kde jste se mimochodem stala dvojnásobnou amatérskou mistryní světa, ale zato úvod října v evropských podmínkách a ještě v horách asi nenabídne příjemné počasí.

No, zatím v Molvenu leje a teploměr ukazuje devět stupňů. Prostě klasika. Nechci se tím nervovat, protože to stejně nezměním. Nevadí mi těžké podmínky, nevadí mi bláto, ale závodit v dešti a zimě není nic moc. I když je to lepší, než letět na Havaj. Zvlášť když nejsem úplně v top formě, tak mě to alespoň nebude stát sto tisíc (úsměv).

Co říkáte na tratě, na nichž se odehrají souboje o světové tituly?

Čeká nás klasická xterrová trať v horách se značným převýšením a zvládnout na 32 kilometrech jedenáct dvanáct set výškových metrů nebude žádná sranda. Připouštím, že než nějaké dlouhé kopce mám třeba na biku raději více techniky, trať nahoru dolů se zatáčkami, to mi sedí víc. Dvacet minut jen bušit do kopce jako hluchý do vrat, to není, co bych si zrovna představovala. Ale platí to samé co o počasí. Je to prostě tak a já se s tím musím vypořádat.

Bude vás v Molvenu povzbuzovat rodina?

Jasně. Do dějiště šampionátu jsme vyrazili s Jardou (manžel) i Jarouškem (syn) z Plzně už ve středu s obytňákem. Chci si to udělat hezké i tím, že budu mít blízké u sebe. Možná stihneme i nějakou kratší procházku nebo výletík. I na to se těším.