Sní o něm každý tenista. Vítězství na grandslamovém turnaji v tenisu je něco jako vyhrát fotbalovou Ligu mistrů. V obou jde o prestižní zápasy s účastí těch nejlepších. A proto je nesmírně těžké uspět. Zdolat cestu vedoucí až na tenisový grandslamový trůn se minulý týden na Australian open podařilo českému juniorskému páru Jonáš Forejtek a Dalibor Svrčina. Sedmnáctiletý Forejtek pochází z Úlic na severním Plzeňsku a studuje Sportovní gymnázium Plzeň. Mladí tenisté ve finále porazili Američany Kingsleyho a Navu 7:6(5), 6:4. „Na debla jsme se úplně nesoustředili. Dařilo se nám ale už na turnaji před Australian open. Napadlo nás, že na grandslamu můžeme hrát docela dobře. Úplně jsme ale nečekali, že můžeme vyhrát,“ říká v rozhovoru pro Deník Jonáš Forejtek, který je členem Akademie individuálních sportů Plzeňského kraje.

Došlo vám už, čeho jste s Daliborem Svrčinou dosáhli?
Minulý rok jsme hodně hráli debla, ale neměli jsme tak dobré výsledky. Takže jsme si řekli, že ještě vyzkoušíme dva turnaje včetně Australian open. Na prvním jsme hráli docela dobře. V průběhu Australian open nám bylo jasné, že když budeme hrát dobře, můžeme vyhrát. Takže jsme byli hodně namotivovaní, víc jsme se soustředili a věděli jsme, o co se hraje.

Jde o váš největší úspěch, i když v singlu jste mistr Evropy?
S Daliborem jsme vyhráli juniorský Davis cup a semifinále mistrovství Evropy. Ve čtyřhře je vítězství na Australian open určitě zatím největší úspěch.

Na turnaji jste ztratili pouze jeden set, a to ve 2. kole. Bylo 2. kolo nejtěžší?
Nebylo. Soupeře jsme podcenili, protože byli trochu slabší. Moc dobře jsme nehráli, ale pak jsme zápas otočili a vyhráli.

Jaký zápas byl nejtěžší?
Semifinále (proti Italům Musettimu a Zeppieriovi, pozn. red.).

Jaký moment byl klíčový pro vítězství v Austrálii?
Už na mistrovství Evropy jsme chodili na síť, což nám určitě pomohlo k výhře na grandslamu. K tomu jsme zlepšili servis.

Filip Nepejchal (druhý zprava).
Střelec Nepejchal si připsal další zlatý úspěch

Jak máte rozdělené role?
Já hraju na forhendu a Dalibor na bekhendu.

Jaké jsou pocity z vítězství na grandslamu?
Je to určitě pěkné.

Dorazilo hodně gratulací?
Docela dost a postupně jsem na ně odpovídal. Byla to taková odměna za to, že jsme vyhráli. Gratulovali i kamarádi ze Sportovního gymnázia.

Kam si dáte vítězný pohár?
Vystavím si ho doma, a kdo bude chtít, přivezu mu pohár ukázat.

Na přelomu května a června vás čeká French open. Nenastavili jste si vysoko pomyslnou laťku?
Dalibor na French open nepojede, takže budu hrát čtyřhru s někým jiným. Plánuji se tam více soustředit na singla. Pak uvidíme, na které turnaje se domluvíme. Plánujeme totiž hrát nejen za juniory, ale už i za muže.

Na Australian open jste hrál i singla. Jak jste dopadl?
První dvě kola jsem hrál docela dobře. V osmifinále jsem dostal Itala Zeppieriho, který hrál hodně dobře a prohrál až v semifinále. V osmifinále jsem nehrál zrovna nejlepší tenis.

Jaké máte další sezonní cíle?
Budu se snažit vyhrát juniorský grandslamový singl. Chtěl bych se dostat co nejvýše na žebříčku mužů, abych mohl hrát challengery a postupně se dostával na grandslamy mužů.

Jak zvládáte tenis a školu?
Studuji třetí ročník Sportovního gymnázia v Plzni. Není to lehké, protože mám hodně turnajů. Mám individuální studium, a tak chodím hlavně na zkoušky. Na turnajích je těžké se učit. Teď budu mít asi měsíc čas, tak stihnu dodělat první pololetí.

Plánujete studovat vysokou školu?
Uvidím, jak budu hrát tenis. Pokud mi to půjde, tak bych ji zatím nestudoval.