Situace kolem pandemie se v badmintonu negativně projevila jak u tréninkové přípravy, tak u turnajů. O konkrétních dopadech a aktuálním stavu stále populárnějšího sportu poskytl Deníku rozhovor Tomáš Knopp, předseda Západočeského badmintonového svazu a Badmintonové akademie Plzeň.

Co všechno jste musel během pandemie řešit ze své pozice a které hlavní akce se musely zrušit?

Ačkoliv to možná navenek vypadá, že kvůli “zastavení“ sportu se u nás nic neděje a jen čekáme, tak opak je pravdou. Nejvíc nás zatěžuje stálá nejistota ohledně začátku otevření sportovišť. Každý týden vytváříme změny v termínových kalendářích, přesouváme turnaje a soutěže na jiné, vhodnější termíny. A tak stále dokola. Na to vše se vážou rozpisy více soutěží a příprava velkých turnajů – třeba mistrovství ČR družstev dorostu, které jsme měli pořádat v půlce ledna, muselo být bez náhrady zrušeno.

A co soutěže družstev?

V Plzni se hraje od celostátní poloprofesionální extraligy až po oblastní 4. ligu. Zahrnuje to velké množství hráčů, tělocvičen či hal a omezený počet termínů, kdy je možné sportoviště zamluvit. To vše samozřejmě řeší i ostatní sporty a celé sportovní prostředí se začíná termínově koncentrovat do stále menšího a navíc nadále hypotetického „post covidového časoprostoru“, aby se vše hlavní stihlo odehrát. Ale nechci, aby to vyznělo, že si sportovci pořád jen stěžují. Pandemie se dotýká nás všech, ať chceme, či ne, a musíme to nějak zvládnout.

Jak probíhaly tréninky ve stupni 3? Byla ve vedení tréninku nějak zohledněna povinnost trénovat v roušce?

Při sportování obecně není dobré řešení trénovat v roušce. Vypořádání se hlavně se zvýšenou frekvencí dýchání a větší potřebou vzduchu k okysličení krve a následně svalů je v roušce velmi ztíženo. Většina sportovců tedy logicky na roušky nadávala, ale co bychom teď dali za to, abychom v nich mohli zase trénovat …

Napadá Vás, jak z toho ven? A jak odhadujete průběh letošní sezóny? Od vlády zaznívá, že v rámci aktualizace systému PES ve stupni 4 bude moci uvnitř hrát šest lidí, ve stupni 5 dva, podmínkou bude negativní test..

Nejdůležitější je aspoň rámcová znalost začátku rozvolnění, ale to vzhledem k situaci neví nikdo, takže máme připravené možné scénáře a jen doufáme, že to bude co nejdříve, aby hlavně děti neztratily chuť do sportu. Je třeba rozlišit profesionální sport, který má úplně jiné finanční možnosti i priority a týká se jen vybrané a velmi malé skupiny lidí. A potom tady máme sportující většinu, která provozuje sport po škole, po práci, ve svém volném čase, a tam podmínka opakujícího se placeného testování je úplně mimo realitu.

Přesto budoucnost badmintonu v Plzni vypadá velmi nadějně. Jaký je posun v přípravě haly na Lochotíně, která je badmintonisty toužebně očekávané a dostala od plzeňského magistrátu posvěcení?

Pandemie covidu samozřejmě vše prodlužuje, ale jinak jsme pořád na dobré cestě a badminton v Plzni se konečně dočká haly, kde náš krásný sport bude zpřístupněn i široké veřejnosti. To je hlavním cílem, proč se město Plzeň rozhodlo halu postavit, za což celá badmintonová veřejnost velice děkuje. Bohužel se v poslední době objevují myšlenky, že hala, která měla sloužit především regionálnímu badmintonu, Plzeňanům a jejich dětem, by se měla primárně proměnit v reprezentační centrum pro pár vyvolených jednotlivců z celé České republiky. Chtěl bych tyto informace vyvrátit. Halu bude financovat město Plzeň a samozřejmě bude sloužit především pro občany města Plzně a okolí, pro regionální soutěžní a volnočasový badminton. Jestli bude v budoucnu v hale i reprezentační centrum jako doplněk k regionálnímu sportování, půjde určitě o bonus, ale otázky národní reprezentace se mají řešit především na centrální úrovni Českého badmintonového svazu. A co se týče data otevření, tak halu plánujeme již více jak deset let, z toho poslední čtyři roky intenzivně, takže nějaké to lehké covidové zdržení nás nezlomí (úsměv).

Autor: Martin Slepička