Dvacetiletý Jan Louda z USK Plzeň loni vyhrál akademické mistrovství Evropy a bude nejžhavějším domácím želízkem v ohni. Překvapit ale může i o rok mladší Jiří Král (BA Plzeň), aktuálně sedmý hráč českého žebříčku a jednička plzeňského extraligového týmu.

Ten začínal v Mostu a právě Louda ho přilákal do Plzně. „Hledal jsem místo, kde bych mohl trénovat intenzivněji, bavil jsem se o tom s Honzou Loudou a padla volba na Plzeň,“ popisuje Jiří Král. Teď na mistrovství republiky se však tréninkoví parťáci stanou i konkurenty.

Máte za sebou poměrně úspěšný rok 2019, kterého výsledku si ceníte nejvíce?

LOUDA: Stříbra na mezinárodním mistrovství Slovinska. A pak už zmíněného titulu akademického mistra Evropy, kde se celkově dařilo hráčům reprezentujícím Západočeskou univerzitu.

KRÁL: Čtvrtfinále na mezinárodním turnaji v Lotyšsku, kam jsem prošel z kvalifikace. Co se týče domácích turnajů, tam mě těší výhra na áčkovém turnaji v Praze.

Vaše cíle pro nadcházející mistrovství v Plzni?

LOUDA: Doufám, že budu bojovat o nejvyšší příčky. Bude to vyrovnané, adeptů na zlato je víc. Ale chtěl bych zopakovat úspěšnou cestu k titulu z roku 2018.

KRÁL: Medaile by byla určitě velký úspěch, nechci se tím ale nějak svazovat. Bude hodně záležet na losu. Ale věřím, že když předvedu své herní maximum, pak nejsem bez šance.

Jaký vliv má na vás to, že šampionát se bude konat před domácím plzeňským obecenstvem?

LOUDA: Hrát doma je pro mě velice pozitivní faktor. Obecně se mi líbí, když zápas má atmosféru, o něco se hraje, lidi fandí mně nebo soupeři, má to grády i kvalitu.

Jiří KrálZdroj: Lenka Johánková

Kdo vás přijde na akci povzbudit?

KRÁL: Rodiče, starší brácha Martin, věřím, že i mí spolužáci z plzeňského sportovního gymnázia.

LOUDA: Můj okruh nejbližších fanoušků bude obdobný jako před rokem – celá rodina, kamarádi. Atmosféra celého mistrovství byla vloni skvělá, letos čekám ještě větší návštěvnost.

A naopak, komu budete fandit vy, pokud vám vyjde chvilka?

OBA: Určitě všem hráčům z naší plzeňské tréninkové skupiny. Pokud to půjde, tak zafandíme, případně pokud by náš trenér Pepa Rubáš měl souběh zápasů, tak pomůžeme v roli kouče.

Ke sportu i k tak vrcholné akci patří emoce, každý z vás je v tomto jiný, Jirka spíše introvert, Honza dává emoce víc najevo a je určitá hranice, kdy to jde k duhu…

LOUDA: Ano, jsem emotivní hráč, snažím se tu míru kontrolovat, někdy je to složité, ale myslím, že ty negativní emoce u mě rychle odezní a nerozhodí mě to. A při těch pozitivních dokážu předvést svou nejlepší hru.

KRÁL: Asi mi vyhovuje pocit, že soupeř neví, jestli jsem, nebo nejsem v pohodě. Obecně nemám potřebu svůj aktuální stav ventilovat navenek, spíš se koncentruju na nejbližší výměnu.

Nakolik vám herně pomáhá, že působíte ve svých extraligových týmech na pozici jedniček (Jan Louda hostuje v extralize v týmu Sokol Meteor Radotín, pozn. red.) a hrajete zápasy proti silným zahraničním hráčům?

KRÁL: Pro mě je určitě super, že si můžu zahrát s nejlepšími hráči, kteří jsou v extralize. Jako je třeba tady Honza (smích).

LOUDA: Letos zatím hraju na téhle pozici stabilně, ale je to dáno zčásti i tím, že je zraněný Rogalski. Že hrajete se špičkovými hráči, kteří vítězí na mezinárodních turnajích, vždycky pomůže.

Jaké máte sportovní plány po plzeňském šampionátu?

LOUDA: Primárně únorové mistrovství Evropy družstev. Tyhle reprezentační akce mám moc rád, protože nebojuji pouze za sebe, ale za celý tým, všichni si navzájem fandíme. Doufám, že se podaří uspět stejně jako před dvěma roky, kdy jsme uhráli na Evropě skvělé páté místo.

KRÁL: Určitě pojedu na nadcházející mezinárodní turnaje v Čechách a na Slovensku. Budu muset ale upravit program, protože letos maturuju. Ale na Velké ceně města Plzně bych měl startovat.

Jaké největší přednosti vidíte či oceňujete jeden na druhém?

LOUDA: Jirka těží ze své výšky a má velice přesné údery, hodně těsně za síť, to nutí protihráče ještě zpřesnit hru, což může vést k větší chybovosti. A i nečitelnost, kterou Jirka zmiňoval u emocí, nepoznám, jak je vlastně na tom, jestli je dole, nebo nahoře.

KRÁL: U Honzy je velká síla v jeho rychlosti – ať už je to rychlost nohou, pohybu obecně, tak v práci s raketou. A taky se mi líbí jeho bojovnost, žádný míč nevzdá.

Čím se nejlépe odreagujete? Co vás baví?

KRÁL: Čtení, ne že by mě až tak bavilo, ale musím k maturitě přečíst povinnou literaturu. Nejlíp se odreaguju jiným sportem – fotbalem, stolním tenisem. Rád taky koukám na filmy.

LOUDA: Cestování, raketové sporty a chytilo mě hraní na ukulele. Je to jednodušší hra než na kytaru, má jen čtyři struny. Už jsem to zkoušel kdysi dávno a teď jsem dostal ukulele od táty k Vánocům, zlepšuju se.

Martin Slepička