Teprve v dospělosti vytvořili jednu z nejlepších českých posádek v automobilových soutěžích. V roce 2002 se stali poprvé mistry ČR v rallye a potom svůj triumf ještě čtyřikrát zopakovali.

„Že nám to spolu půjde, jsme poznali už v šesti letech, když jsme sáňkovali za barákem,“ směje se mediálně známější jezdec Václav Pech. Nás ale tentokrát zajímalo, co si o úspěšném spojení myslí jeho navigátor Petr Uhel.

Muž, který stojí v pozadí, ale na úspěších má také velký podíl. V rozhovoru tvrdí, že nikdy neměl chuť vyměnit si s Václavem Pechem role. Svoje zkušenosti předává i mladším jezdcům a dělá instruktora v autoškole.

Kdy se vůbec zrodil nápad, že budete Vaškovi dělat spolujezdce?
Když jezdil rallyekros, tak jsem mu dělal mechanika. No a pak začal rallye s tisícovkou a neměl navigátora, tak mě posadil vedle sebe a já už tam zůstal. (smích)

Co vás na spolupráci lákalo?
Zpočátku jsem vůbec nevěděl, do čeho jdu. Ale časem mě to chytlo.

Kdy jste zjistil, že to pro vás bude to pravé?
To zjišťuje doteďka. Ale my se dokonale známe. Dopředu víme, co ten druhý udělá, a to je naše obrovská výhoda.

Nechtěl jste to někdy zkusit sám za volantem?
Ne (důrazně). To mě neláká.

Když se hovoří o vašich úspěších, většinou je to Vašek, který je více vidět. Nezávidíte mu trochu tu popularitu?
Tak to ani náhodou.

Kdo mívá v autě poslední slovo, pokud se o něčem dohadujete?
Já čtu rozpis, takže já. (smích)

Poslouchá Vašek?
To nemůžu teď říct, když sedí vedle. (smích) Ale jo…

Už se vám někdy stalo, že jste se v rozpisu ztratil?
Jéje, už několikrát. Ale Vašek to naštěstí vždycky zvládl. (Je ale pravda, že jsem se už párkrát viděl mimo trať, skáče do řeči Pech – pozn. aut. ). To já jen zkoušel, kde máme ještě rezervy. (smích)

Podle hovoru to vypadá, že jste pořád velice dobří přátelé…
To jsme, loni jsem za Vaškem vyrazil i na pár dní na dovolenou.

Vím, že spolu stále chodíte hrát házenou. Jsou i sporty, v nichž naopak rádi poměříte síly?
Mě baví celkově míčové sporty, chodíme spolu i na florbal. (Pech se znovu vmísí do hovoru: Ale jenom ve squashi mám šanci Petra porazit).

Už jste někdy dostal laso od jiného závodníka?
Ale jo. Když to mám povolené, občas se svezu s někým jiným. Třeba s mladým Hubáčkem. Ale trvale bych s nikým jiným nejezdil. (Ani já ne – dodává Pech).

Máte na svém kontě řadu mistrovských titulů, co je další výzva?
Pořád je koho porážet. I konkurence se stále zrychluje, a to je naše motivace do dalších závodů.

Takže šampionát není z vašeho pohledu nuda, i když ve většině závodů jde vždy především o souboj Pecha s Romanem Krestou?
Už to, když si sednete do auta a jedete rychle, zvedá adrenalin v krvi. Kdyby to byla nuda, tak to nebudeme dělat. Porazit Romana pořád bereme jako velký úspěch. Přece jen je to on, kdo má v republice nejlepší zázemí, i rychlejší auto.