Za svoji bohatou kariéru toho stihl moderní pětibojař Michal Michalík opravdu hodně. Plzeňský rodák získal svoji první velkou medaili v roce 2001, kdy vyhrál mistrovství světa juniorů.
Od té doby sbíral medaile jako na běžícím pásu a může se pochlubit také dvojnásobnou účastí na olympijských hrách. V roce 2004 v Aténách i o čtyři roky později v Pekingu dokončil závod šestý v pořadí.
A jak tento úspěšný sportovec vzpomíná s odstupem času na svoji účast na hrách pod pěti kruhy? „Pro mě to je svátek sportu. Vždycky si vybavuji setkávání těch všech sportovců v olympijské vesnici. Každý den mají soutěže jiné sporty, a tak je euforie všude kolem. A také nemohu zapomenout na tu obrovskou jídelnu," směje se pětatřicetiletý Michal Michalík.
Co vůbec dělá dvojnásobný účastník olympijských her
v současnosti?
V roce 2014 jsem ukončil závodní kariéru a začal jsem pracovat jako vývojový inženýr pro oblasti elektromobility. Od pětiboje jsem ale neodešel a věnuji se ve svém volnu v Plzni tréninku mládeže.
Je nějaká disciplína, která je všeobecně u pětibojařů neoblíbená?
To je asi pro každého individuální. Možná někdo má respekt z koní. Neřekl bych ale, že má někdo vyloženě neoblíbenou disciplínu. To by asi pětiboj nemohl dělat. Spíše jsou disciplíny oblíbené a méně oblíbené. A ty méně oblíbené jsou většinou ty, které má závodník nejslabší.
Vizitka Michala MichalíkaNarozen: 12. července 1980 v Plzni. Výška: 179 cm. Váha: 74 kg. Rodinný stav: ženatý.
Olympijské hry: Atény 2004 – 6. místo, Peking 2008 – 6. místo
Mistrovství světa: jednotlivci – 1x bronz (2003), družstva – 5x stříbro (2002, 2004, 2005, 2007, 2009),2x bronz (2003, 2006), štafety – 2x bronz (2005, 2007)
Mistrovství Evropy, jednotlivci – 1x stříbro (2004), družstva – 2x stříbro (2004, 2010), 4x bronz (2002, 2003, 2008, 2012)
Jaká jsou největší úskalí jednotlivých disciplín?
Úskalí jednotlivých disciplín řeší spíše specialisté, my na takové úrovni nejsme. U moderního pětiboje je nejobtížnější trénovat pětiboj jako celek. Je podstatné si ujasnit priority a pracovat na největších nedostatcích, které limitují celkový výkon. V první řadě nás nejvíce omezuje čas, protože nemůžeme stihnout vše, a pak je to také zdraví.
Co přinesla změna pravidel, kdy se střelba provádí v rámci závěrečného běhu? Co vám osobně vyhovovalo více?
Já osobně jsem jako závodník preferoval střelbu odděleně od běhu. Chápu ale, že kombinovaná disciplína je mnohem více divácky přitažlivá. Byl jsem i u přechodu, kdy se to závodníci učili. Dnes ve světové špičce ji už zvládají téměř všichni. Druhou velkou změnou byl přechod na laserovou technologii. To přineslo na začátku také dost problémů, ale ty by už dnes měly být všechny vyřešeny.
Jak je na tom, co se týká kvality, český pětiboj ve srovnání s dobou, kdy jste ještě závodil?
Z mého pohledu je to velmi podobné. Máme několik kvalitních závodníků, kteří pravidelně bojují o medaile na mistrovstvích světa a Evropy.
Jaké jsou ambice českého týmu na umístění v Riu?
V současnosti máme naplněna dvě kvalifikační místa pro muže (což je i maximum). Ženy ještě budou muset o kvalifikační místa bojovat. A ambice? Určitě ty nejvyšší, zejména mužský tým. David Svoboda bude obhajovat zlatou medaili z olympiády v Londýně a doplní ho Jan Kuf, který má také velké šance na přední umístění.