Svět se mění, a olympijské hry s ním. Koho by ještě před deseti patnácti lety napadlo, že součástí programu největší sportovní akce planety budou třeba breakdance, skateboarding či lezení na umělé stěně? A že naopak tradiční disciplíny jako box, zápas, vzpírání nebo moderní pětiboj budou zuby nehty bojovat o svou (nahnutou) olympijskou budoucnost?

Řada sportů, a vlastně i olympiáda jako taková, hledá způsoby, jak se dostat k mladšímu publiku. Ta už nevydrží sedět dvě tři hodiny u přenosu z atletiky. Hledá akčnost, zábavu a „klipovitost“. Nové disciplíny na OH to nabízejí, a i leckteré další se pokoušejí přizpůsobit.

Vzpomeňme třeba na kayakcross ve vodním slalomu, který sice vodáčtí mazáci jako Jiří Prskavec moc nemusejí, ale kontaktní podívaná přitáhne i diváky, kterým je jinak rej na divoké vodě lhostejný.

Jenže olympijský program (v Paříži se soutěžilo celkem v 32 sportech, za čtyři roky v Los Angeles to bude minimálně 35) nelze nafukovat donekonečna. Zkusme se tedy experimentálně zamyslet, zda by hrám nepomohla celková změna myšlení. Soustředit se hlavně na menší disciplíny, které ještě nejsou tolik zdeformované profesionálním sportovním byznysem, a pro které by případná olympijská medaile znamenala naprostý a nepochybný vrchol.

Velké sporty olympiádu nepotřebují

Vyškrtnout z programu OH by se tak měl v první řadě fotbal. Turnaj pod pěti kruhy nikdy nebude mít popularitu ani kvalitu světového šampionátu či Eura. Samo pravidlo o startu hráčů do 23 let je vcelku bizarní a svědčí o tom, že nejpopulárnější sport planety vlastně olympiádu vůbec nepotřebuje.

To samé platí o dalších velkých sportech. Tenis má své grandslamy, golf své majory (kontrolní otázka: vybavíte si jméno některého medailisty či medailistky v golfu z letošní Paříže?), basketbal svou NBA. V podstatě záleží jen na rozmaru největších hvězd, zda se uvolí na OH přijet, protože by chtěly mít doma na polici vedle tuny ostatních trofejí i olympijskou medaili, a dodají klání trochu lesku. Tak proč tyto sporty prostě nenechat stranou?

Stejně tak pochybné je zařazovat do programu „zmrzačené“ varianty oblíbených sportů, jako třeba sedmičkové ragby či flag football (tato bezkontaktní verze amerického fotbalu bude mít premiéru, a zřejmě i derniéru, v roce 2028). Když už, tak by stálo za to uvažovat o plážovém fotbalu místo klasické kopané. Ten by se na letní olympiádu svou ležérní roztančeností hodil.

Pořádné proškrtání by pomohlo i tradičním olympijským vrcholům. Je například vážně nutné mít v plavání celkem 37 závodů o medaile? Nebylo by lepší osekat disciplíny jako znak či motýlek, vynalezené hlavně pro to, aby člověk plaval pomaleji, než by mohl (řečeno s nadsázkou)? Atleti přece také nezávodí v běhu pozpátku.

Na dveře klepe budoucnost

Tím by se uvolnil prostor pro nové olympijské sporty. Už teď je jisté, že v Los Angeles se dočká debutu squash. Naopak o návratu baseballu a kriketu lze říct to samé co o fotbale. Oba sporty mají blyštivější vrcholy než olympiádu, a měly by raději zůstat stranou.

Na které další disciplíny by se mělo usmát štěstí? Vzhledem ke globální popularitě nelze přehlížet MMA, jakkoli právě tady je otázka, zda by se pod pět kruhů podařilo přivést ty největší profesionální hvězdy. Určitě by to ale byla akčnější náhrada za korupcí prolezlý box, nad jehož olympijskou budoucností se už dlouho houpe Damoklův meč.

Olympijské razítko by určitě slušelo bowlingu, o jehož popularitě nelze pochybovat a který by nabídl trochu nezvyklý pohled na zápolení o cenné kovy. A co třeba ultimate frisbee – nekontaktní sport, který hrají společně muži i ženy a v němž jsou hráči sami sobě rozhodčími a nade vše se cení fair play?

Samostatnou kategorií jsou videohry. Je jen otázkou času, kdy se stanou součástí olympijského programu i ony a zcela změní tradicionalistické vnímání toho, co je a není sport. Dalším velkým krokem do neznáma by bylo zařazení motorsportu, a je fakt, že pořadatelé her v Los Angeles dlouho (a nakonec marně) usilovali o zařazení závodů motokár.

Baron Pierre de Coubertin, onen obdivovatel antické kalokagathie a odpůrce ženského sportování, by jen zíral.