Zatímco v té minulé naskočil do sestavy Vitesse jen v nizozemském poháru, letos chyběl v lize jen na úvod proti Waalvijku. Týden nato si odbyl proti Spartě Rotterdam premiéru v Eredivisie a od té doby už nechyběl ani minutu.

„Užívám si to, že můžu hrát holandskou ligu, kterou stavím hodně vysoko. Jsou tady kvalitní týmy i hráči,“ uvedl Tomáš Hájek v rozhovoru pro česká média.

Teď se chystá na víkendový šlágr s lídrem nizozemské ligy PSV Eindhoven.

Jaký to je pocit, po čase zase pravidelně nastupovat?

Jsem rád, že jsem mohl konečně ukázat, že do mě Vitesse neinvestovalo peníze, abych tady jen seděl na lavičce. Protože pod minulým trenérem jsem nehrál, ale nemá cenu se ohlížet.

Takže za tím obratem stojí změna kouče?

Přišel nový trenér Thomas Letsch, dostal jsem šanci a snad ji chytil. Daří se nám, holandská liga svojí kvalitou z mého pohledu stojí hodně vysoko, řadím ji hned za pět top evropských soutěží.

Neztrácel už jste ale po minulé sezoně trochu naději? Co vám říkal nový trenér?

Ujišťoval mě, že když nehraju jeden zápas, může to být v dalším jinak. A přesně to se stalo. První zápas jsem zůstal na lavičce, pak už jsem byl v základní sestavě. Jeden hráč byl pozitivní na koronavirus, s ním i celý realizační tým, to jsem nikdy nezažil. Ale vypořádali jsme se s tím dobře. Vyhráli jsme tři ze čtyř zápasů a věříme, že to bude pokračovat.

Co bylo ve chvílích, kdy jste nehrál, nejdůležitější?

Celou tu dobu jsem si říkal, že je potřeba být připravený, až přijde šance. Nikdy nevíte, co se semele. Zvlášť v dnešní době. Někdo musí čekat měsíc, někdo rok. To byl můj případ. Nezabalil jsem to, i díky podpoře rodiny jsem to zvládl a teď přišla šance.

Jaký byl první ostrý zápas po tak dlouhé herní pauze?

Myslím, že mi hodně pomohlo, když jsem v minulé sezoně chodil hrát aspoň za rezervní tým. Sice to nebyla holandská liga, ale nějakou herní praxi jsem měl, k tomu kvalitní tréninky. Už mám nějaký věk a zkušenosti, navíc kolem sebe skvělé spoluhráče, takže jsem to snad zvládl.

Cloumala s vámi nervozita?

Bylo to specifické právě tou situací, kterou jsem zmínil. Celý realizák byl mimo, nikdo moc nevěděl, co bude. I proto jsem se tím vůbec nestresoval. Byl jsem rád, že jsme mohli odehrát první a zároveň i poslední zápas aspoň před nějakými fanoušky. Jsem v klubu přes rok, všechno tady dokonale znám, myslím, že důvod k nervozitě nebyl.

Pak přišla prohra na Ajaxu (1:2). V ostatních třech duelech jste vyhráli a udrželi čisté konto. V čem byl zápas na Ajaxu jiný?

Zápas proti Ajaxu je top, stejně jako když se hraje proti PSV, Feyenoordu nebo Alkamaaru. O těchto utkáních se tady vždycky víc mluví, víc se probírají. Sice jsme na Ajaxu prohráli 1:2, ale zápas byl hodně vyrovnaný, což ukazují i statistiky. Měli jsme na náš výkon jen pozitivní odezvy.

Jaká máte v klubu opatření kvůli současné situaci kolem pandemie koronaviru?

Máme obrovský tréninkový komplex, kde je několik kabin, jsme s klukama rozdělení po dvou nebo třech hráčích, musíme přecházet i odcházet v rouškách, třikrát týdně jsme testovaní. Dělá se tady opravdu hodně, aby se mohlo hrát a fotbal se nezastavil.

V dalším kole vás čeká PSV Eindhoven, který vede ligu a vy na něj ztrácíte pouze bod. Jak klub i město prožívají váš dobrý start do sezony?

Opravdu hodně. O Ajaxu se tady mluvilo deset dní, to bylo neuvěřitelné. Lidé nemůžou na stadion, tak nám aspoň posílají fotky, jak se dívají doma na televizi, cítíme, že za námi stojí. Klub má veškeré podmínky k tomu, abychom byli do pátého místa, což je i naše ambice. A teď nás čeká zápas s vedoucím týmem tabulky. Jen škoda, že se bude hrát bez diváků, protože na takový zápas by přišel plný stadion, 25 tisíc diváků, vždycky je tady parádní atmosféra. PSV hraje ve čtvrtek Evropskou ligu, sám si z Plzně pamatuji, že to není nic jednoduchého, nám už se uzdravují někteří kluci, myslím, že to bude skvělý zápas. Do PSV přišel Mario Götze, mají výborný tým, ale budeme chtít vyhrát.

Vypadá to, že do zápasu půjdete v dobré pohodě.

Start do sezony se nám povedl, z pěti zápasů jsme čtyři vyhráli, prohráli jsme jen na Ajaxu. Vedení je spokojené, pod novým trenérem a sportovním ředitelem to klape. Musím smeknout před systémem, který hrajeme, je to pecka. Trénovali jsme to celé léto, hráčům se našly pozice, které jim sedí.

Jak se to dotklo vás?

Hraju víc zleva, ale pořád jsem uprostřed obrany, není to tak, že bych jezdil nahoru-dolů po lajně.

O nizozemské lize se říká, že není tolik svázaná taktikou, potvrdíte to?

To sedí. Běžné jsou situace, kdy zůstávají tři obránci na tři útočníky. Nevidíte, že by u jednoho hráče na polovině hřiště stáli dva obránci. Tady se to bere tak, že když dostanete gól, tak prostě musíte dát dva, abyste vyhráli. Když vidím, co si někteří hráči dovolí v určitých situacích, jak riskují… Někdy mě to až překvapí, ale to je mentalita místních hráčů. Jsou sebevědomí, dovolí si, někdy jim to vyjde, někdy ne.

Stejné to je i ve Vitesse?

I my spoléháme na dva extrémně talentované fotbalisty, kteří jsou hodně kreativní: Bazoer a Tannane. Oni dají góly, asistují, my ostatní jim to musíme vrátit v tom, že běháme, bojujeme, dobře bráníme. Jsou to nadstandardní hráči, kteří můžou hodně vystřelit, pokud budou takhle pokračovat.

V týmu máte i Slováka Ma-túše Bera. Máte k sobě blízko?

Kamarádím se všemi, jsem hodně přátelský, ale asi je normální, že s Matúšem jsme spolu nejvíc, když si můžeme popovídat našimi rodnými jazyky. Teď se bohužel zranil na reprezentačním srazu a bude nám chybět.

A co bývalí spoluhráči? Ozval se vám někdo, že hrajete?

Psali mi kluci ze Zlína, z Plzně, jsem v kontaktu Márou Matějovským, ale třeba i s Páťou Hrošovským, Genk je od nás asi 150 kilometrů. Plánujeme, že se brzy potkáme, až to situace dovolí.

Co vy a holandština?

Je to strašně těžký jazyk, umím nějaká slovíčka, pár frází. Když na mě někdo mluví, pochopím, už i v telefonu zachytím, o čem je řeč, ale pořád se ptám, jestli můžeme mluvit anglicky, protože na rozhovory to z mé strany není. Trenér je Rakušan, takže i příprava je v angličtině, kterou tady mluví každý, i sedmileté děti.

Jak se vám zamlouvá život v Nizozemsku?

Jsme tady s rodinou opravdu spokojení a chtěli bychom zůstat, co nejdéle to půjde. Zrovna jsme se přestěhovali do nového domu, děti chodí do mezinárodní školy, mají výuku v angličtině, k tomu mají i holandštinu. I pro ně je to velká zkušenost.