Až vás předjede stříbrná Octavia Scout s pavoukem křižákem na kapotě, zbystřete. Za volantem sedí nejlepší český cyklista Roman Kreuziger. Milovník rychlé jízdy, ale zároveň opatrný strážce bodového účtu.

„Křižák se říkalo i tátovi. Možná si tenhle design nechám patentovat. Ale třeba vytetovat si ho na tělo, to fakt ne…,“ směje se.

Okolo pětatřiceti tisíc kilometrů za rok najezdí na kole. Stejný počet autem. Jeho dva domovy v Plzni a u italského Lago di Garda dělí 720 kilometrů.

„Auto je moje pracovna, vyřídím si tam telefony, přemýšlím. Nikdo mě neotravuje. Nerad někomu půjčuju volant,“ říká 23letý mladík. Jen kola pustí k sobě. Vozí je vždycky uvnitř, nikdy na střeše.

Ale teď na ně nemyslí, užívá si dovolenou. Po životní sezoně, kdy jako první Čech v historii pronikl do elitní desítky Tour de France. A ve čtvrtek bude s největší pravděpodobností opět vyhlášen Králem české cyklistiky.

„Tělo potřebuje vychladnout, dočerpat energii,“ říká. Jen dva týdny se nehýbe. Navštívil veletrh Sport Life v Brně, zajel na besedu za dětmi do Lanškrouna, odkud pochází rodina.

Nyní pomalu začíná s vycházkami, zaskočí do posilovny, půjde se vyklusat. Anebo zabruslit na tátův zimní stadion. „Vím, že je třeba opravdu odpočívat. Ale válet se doma za pecí nevydržím.“

V sobotu se možná projede i na horském kole na chalupě na šumavské Kvildě. „Ale bez kola je třeba zůstat čtyřicet padesát dní. Abyste získali chuť začít trénovat v hnusných zimních plískanicích. Později už nejde nic vynechat,“ říká pověstný poctivák a dříč.

„Jsem profík celý rok,“ diví se, proč by měl o prázdninách hřešit. Občas si dá pečená žebra a pivo, smažený sýr. „Ale těstoviny neodmítám, dají se přece připravit na tolik způsobů. Mamka se teď snaží,“ usmívá se. Oproti závodní váze nabere čtyři kila, které pak přes zimní přípravu hravě shodí.

A že by se letos ukázal na české půdě v Táboře na mistrovství světa v cyklokrosu? „Nevím, kde se to vzalo… Loni jsem jen ze srandy klukům z mančaftu říkal, jestli na mě vybyde místo,“ směje se zase.

Zato nad zablácenými fotkami ze svého posledního cyklokrosu na juniorském mistrovství světa v Pont Chateaux před pěti lety se už jen ošklíbne. Pokračuje jeho kontrakt v přední italské stáji Liquigas. Jak se tu srovná s dalšími třemi hvězdami Nibalim, Bassem a Pelizzottim?

„Fungovalo to letos, proč by to nemělo jít za rok? Na Tour můžeme jet stejně s více lídry, je to dlouhý závod a může se stát cokoliv. My mladí se od zkušených můžeme jen učit. A plány určí sportovní ředitel, počkejte si ještě měsíc.“