Házenkářům Lokomotivy Plzeň skončila základní část extraligy a k naplnění předsezonního cíle, kterým byl postup do play off, mají Západočeši hodně blízko. O účast v elitní osmičce je může připravit pouze výhra Hustopečí v zítřejší dohrávce v Prešově, což je ale velice nepravděpodobné.
Lokomotiva získala v základní části soutěže dvacet bodů za deset výher. Čtrnáctkrát odcházela ze zápasu poražena.

Nad touto bilancí se zamýšlí plzeňský brankář Lukáš Kurial. „Já osobně jsem něco podobného čekal. Přece jenom před sezonou jsme přišli o několik hráčů základní sestavy, kteří odehráli většinu loňských zápasů a nevyhranost těch nynějších se musela někde projevit. Za první měsíc v přípravě se tým těžko sehraje natolik, aby mohl fungovat stoprocentně po celou sezonu. Z toho možná plynou tak nevyrovnané výkony,“ vysvětloval osmadvacetiletý gólman plzeňské Lokomotivy.

Lukáši, jak reagovalo na tento bodový zisk vedení plzeňského klubu?
Myslím, že vedení si od letošní sezony slibovalo větší bodový zisk hlavně z domácího prostředí. Zde jsme ztratili nečekaně čtyři body s Hustopečemi a Kopřivnicí. Nebýt této ztráty mohli bychom pomýšlet na podobný výsledek jako v loňské sezoně. Nicméně jako cíl před sezonou byl stanoven postup do play off, což se nám doufejme podaří. Věřím, že vedení bude s touto částí sezony spokojeno.

Překvapil vás nějaký tým svým umístěním po základní části?
Příjemným překvapením pro mě byl celek Hranic. Prakticky v nezměněné sestavě by letos mohl dosáhnout na jednu z medailí, což potvrdil i výhrou nad Duklou Praha. Naopak zklamáním je pro mě tým Lovosic, který se nedokáže vypořádat se zraněním jednoho hráče, byť jde o reprezentanta Jiřího Motla. Myslím si, že mužstvo jako Lovosice, by se i s touto situací mělo umět bez větších problémů vypořádat.

Plzeň přišla v řadě zápasů o lepší výsledek vinou krátkodobého herního výpadku. Čemu tohle přikládáš?
Tyto výpadky jsou podle mě vinou nevyzrálosti. Mnozí hráči, kteří letos hrají pravidelně padesát i více minut, nebyli v minulé sezoně zvyklí vynakládat stoprocentní úsilí po takovou dobu. Z toho zřejmě plyne částečná ztráta koncentrace, hráč se dostane do určitého útlumu a trochu poleví. A dokáže–li soupeř své soustředění udržet po celou dobu zápasu, stačí mu i pouhých pět minut k tomu, aby si vybudoval dostatečný náskok.

Jak se změnila hra týmu po návratu Martina Šetlíka?
Jeho zkušenosti a parametry jsou pro nás nepostradatelné. Výrazně se zlepšila hlavně obrana. Martin dokáže dirigovat spoluhráče, takže celé mužstvo šlape, jak by mělo. Co se týče útočné fáze, soupeři si ho z loňské sezony dobře pamatují a na brankovišti ho pečlivě hlídají. Tím se nám ale zase otevírá možnost pro spolupráci spojek a křídel. Jak se říká: Všechno zlé je k něčemu dobré.

K oporám Lokomotivy patří bezesporu kapitán Vojtěch Šik, který je se 122 brankami čtvrtým nejlepším střelcem extraligy. Přitom v minulé sezoně se mu po příchodu z Dukly tolik nedařilo. Čím si vysvělujete tak výrazný obrat?
V loňské sezoně byl kádr Lokomotivy podstatně vyrovnanější. Vojta přišel z Dukly jako kanonýr, ale o branky se staral celý tým prakticky rovnoměrně. Nikdo výrazně nevyčníval střelecky nad ostatními. Letos je to trochu jinak. Vojta, jako kapitán nyní patří k tahounům týmu a zdá se, že mu tato zodpovědná role vyhovuje. Přál bych mu, aby mu to příští sezonu střílelo minimálně stejně. Při neúčasti prešovských hráčů by mohla být i nějaká střelecká medaile.

Jsou nějaké zápasy, které vám zůstaly v paměti. Nabízí se například vítězný gól Kopřivnice ze sedmičky po uplynutí základní hrací doby v domácím zápase, nebo vítězná branka Spuchláka v poslední sekundě utkání proti Hranicím…
Naučil jsem se na ty smolné okamžiky nemyslet. Hlou〜pých gólů dostane každý brankář spoustu. Kdyby se měl stresovat každým z nich, asi by jeho výkon nebyl moc optimální. Spíš si uchovávám v paměti ty lepší zážitky. Třeba gól přes celé hřiště v televizním utkání s Lovosicemi.I když musím přiznat, že na devět branek z křídla na bližší tyč od Hrstky a Čípa ze Zubří myslím ještě teď. Budiž mi to ponaučením pro play off.

Je nějaký tým, proti kterému se vám špatně chytá?
Já osobně žádný neoblíbený tým nemám. Všechno je to o spolupráci s obranou. Když si vzájemně vyhovíme a přinutíme střelce vystřelit tam, kam chceme, tak je jedno, proti komu hrajete. Když však tato spolupráce nefunguje, je každý hráč a každý soupeř velmi nepříjemný.

Předpokládejme, že Hustopeče nevyhrají v Prešově, a Plzeň tak nastoupí v prvním kole play off proti Zubří. Jaké budou šance Lokomotivy proti letošnímu českému suverénovi?
Nečekám, že bychom přes nejlepší český celek Zubr extraligy postoupili, ale doma jsme s ním sehráli poměrně solidní utkání. V sérii spíše půjde o to, abychom si udrželi sebevědomí a herní jistotu pro další utkání. Stále je ve hře páté místo…

První kolo play off se hraje oproti loňské sezoně na dva vítězné zápasy. Je to podle vás dobrá změna?
Věřím, že to bude pro házenou oživením. Hráči horní čtyřky již nebudou moci počítat s tím, že relativně slabšímu soupeři ve čtvrtém nebo pátém zápase dojdou síly. Všechny zápasy se budou muset hrát naplno, každé zaváhání může být rozhodující. I pro diváky bude jistě příjemnější, když na palubovce nebudou běhat stále stejní hráči.

V průběhu sezony vaše forma kolísala a v několika zápasech jste se musel smířit i s rolí brankářské dvojky. Jak jste tuhle úlohu snášel?
Jsem také jen člověk a vím, že nic netrvá věčně. Snažím se, jako všichni, pro tým dělat to nejlepší. Letos jsme měli s Mírou (Miroslav Broško, brankář Plzně, pozn. autora.) štěstí, že jsme se úžasně doplňovali. Když to nešlo jednomu, chytil formu druhý. Je dobře, že se trenér může na tento důležitý post spolehnout. A určitě se chytá lépe, když člověk ví, že ať se stane cokoliv, je připraven stejně kvalitní brankář.

Co patří podle vás k přednostem plzeňského týmu a v čem naopak za nejlepšími českými celky zaostává?
V tuto chvíli vidím přednosti a nedostatky jako spojitou nádobu. Tým je složen převážně z mladých hráčů a jedním slovem bych jejich společnou vlastnost nazval bezstarostnost. Někdy je to výhoda, jindy opět nedostatek. Kluci si nedělají hlavu z toho, že hrají proti Prešovu s podstatně zkušenějšími hráči, a dokáží s ním sehrát strhující a vyrovnaný zápas. Jindy si zase řekneme, že něco nefunguje, ale my to stejně zkusíme. Jednou, dvakrát, co kdyby to přece jen vyšlo… Ve sportu ale bohužel žádné co kdyby neplatí.

Hodně lidí předpovídá Plzni velkou budoucnost, a to především díky talentovaným mladíkům. Jak se na tento názor díváte vy?
Plzeň vždy patřila mezi líheň talentů. Toto jí mohou ostatní týmy jen tiše závidět. I současný kádr Lokomotivy je až na mě a Petra Linharta složen také ze samých Plzeňáků, včetně trenéra Habera. Věřím, že se plzeňská házenkářská veřejnost nemýlí a velké budoucnosti se brzy dočká.