Kliknutím zvětšíteI ten začínal na dráhových oválech, i když jako stíhač, ale prosazoval se také na silnici a nyní udělal v kariéře výrazný skok.
Devatenáctiletý talent, který loni startoval první sezonu v kategorii do 23 let, získal dvouleté angažmá ve farmářském týmu elitní silniční profistáje CCC.
Což Kelemenovi zajišťuje zázemí, jaké mají jezdci v nejvyšší kategorii WorldTour – kvalitní závodní program a k tomu veškerou podporu. Na závody měl dokonce létat. Jenže vše mění atak infekčního koronaviru. Cyklistika jde momentálně stranou.
„Ještě jsem s týmem absolvoval druhé soustředění ve španělském Calpe, bohužel poté, jen tři dny před prvními závody, tým kvůli koronaviru zrušil start v Chorvatsku. Pak se sezona úplně zastavila a já jsem po návratu ze Španělsku nastoupil povinnou dvoutýdenní karanténu,“ sdělil člen Akademie individuálních sportů Plzeňského kraje.
Asi není příjemné zvládat několikahodinové tréninky uzavřený mezi čtyřmi zdmi.
První týden to ještě šlo, protože jsem měl volnější program, abych si po soustředění od kola trochu odpočinul. Následně však přišly znovu delší tréninky, bohužel dál jen v domácím prostředí.
Popište jak vypadá váš denní program v časech pandemie?
Ráno před snídaní si tak hodinu protočím nohy na válcích, poté se najím a zhruba hodinu po snídani následuje trénink na trenažéru nebo posilování.
Je to o hodně jiné oproti běžné přípravě venku?
Ani ne. Jen je to asi větší nuda a tréninky jsou zkrácené. Na trenažeru jedu kolem dvou hodin, někdy více, někdy méně, ale zase rychleji než by to bylo na silnici. Mimo to se snažím posilovat střed těla ať už cviky s vlastní vahou nebo s pomůckami. Na den to vychází kolem tří hodin přípravy, kterou pak večer zakončím protažením a regenerací.
Čím vyplňujete volné chvíle, kterých je nyní asi víc než v běžné sezoně?
Většinou sleduji filmy, videa na youtube a občas taky s něčím doma pomůžu (úsměv).
Už loni jste se osm měsíců připravoval v centru mezinárodní cyklistické unie UCI ve švýcarském Aigle. Co vám to dalo?
Plno zkušeností. Poprvé v životě jsem byl takhle dlouho mimo domov sám bez rodičů, kamarádů a v prostředí, kde jsem nikoho neznal. Navíc v týmu se mluvilo pouze anglicky a vše se točilo jen kolem cyklistiky. Po sportovní stránce to byla velká škola, ale dalo mně to hodně i do života.
Co nejvíc vzhledem k vaší cyklistické budoucnosti?
Náročné bylo už jen to, že UCI centrum se nachází v kopcích poblíž Lausanne. Tolik kilometrů do kopce jsem nevyšlapal za celý život jako za osm měsíců tam (smích). Zato jsme měli kvalitní závodní program. Startoval jsem na prestižních závodech pro třiadvacítku jako Paříž – Roubaix nebo Tour de ľAvenir, které se přezdívá malá Tour de France. Poznal jsem úplně jiný styl závodění, než který jsem znal z domova a prospělo mi to.
Tak, že nyní budete dvě sezony oblékat dres týmu CCC Development, což je polská stáj s kontinentální licencí.
Místo ve farmářském týmu CCC mě zase přiblížilo splnění snu, a to závodit v některé stáji WorldTour. Což je v silniční cyklistice nejvyšší možná úroveň.
Jaké dojmy z nového týmu jste si zatím odnesl?
Jen ty nejlepší. Vše funguje jak má. Materiál, ať už kola, helmy, oblečení, máme stejný jako tým CCC ve WorldTour. Je to propojené. Na sezonu jsem třeba dostal pět kol, čtyři závodní a jedno tréninkové. O všechno včetně jídla, kol i masáží je postaráno. My jako jezdci nemáme skoro žádné starosti, jen trénovat a závodit. To však nyní nejde a tak si všichni moc přejeme, aby to špatné zase brzy skončilo.
Jste na začátku profesionální kariéry. Kam to chcete dotáhnout?
Tak nejprve se musím vůbec dostat do nějakého týmu WorldTour. Jen tak můžu zažít atmosféru těch největších světových závodů jako jsou Tour de France nebo Giro ďItalia a dalších.
Radí vám přitom starší bratr?
Od bráchy si vždycky nechám rád poradit. A myslím, že díky Pavlovi jsem se v cyklistice někam posunul. Je pro mě průkopníkem i vzorem. Vždy když jsem potřeboval s něčím poradit, tak byl na blízku.
83
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
