Místo aby se společně s parťáky z českého výběru chystal na severu Evropy na první závody Světového poháru, šlape Jakš na rotopedu v rodinném penzionu v Prášilech na Šumavě.

A o bojích v bílé stopě si může nechat zatím jen zdát.

Šestadvacetiletého reprezentanta sráží zdravotní komplikace.

Nikoliv viróza, nachlazení nebo něco podobného, ale palčivá bolest vystřelující do oblasti hrudníku vrátila Jakše z Finska domů.

Lékaři v Liberci pak po bližším zkoumání vyřkli krušný ortel – fraktura v chrupavčité části jednoho z volných žeber, pravděpodobně únavová.

„Nikde jsem nespadl, takže jiný důvod mě ani doktory nenapadá," komentoval diagnózu Jakš.

S trenérem Miroslavem Petráskem se pak rozhodli, že zpět na sever už lyžař neodletí. „Nechtěli jsme riskovat větší výpadek, než bude nutné, a proto jsem raději zůstal doma. S nadějí, že bolest do pár týdnů odejde," vysvětloval člen liberecké Dukly.

Jakš tak chyběl na startu ´fisového´ závodu ve finském Muoniu a odvolal i účast na úvodních podnicích Světového poháru – ve švédském Gällivare a pak ve finském středisku Ruka Triple. „Pokud vše dobře dopadne, postavím se na start Tour de Ski," posunuje Jakš ostrý nástup do sezony na závěr roku do německého Oberhofu.

Navenek si nezoufá.

„Těsně před začátkem sezony jsou tyhle problémy sice nepříjemné, ale nezbývá než vše brát sportovně. Žádná zábava to není, ale zase si teď víc užívám rodinky," řekl od letošního února pyšný táta dcery Šarloty.

První náznaky problémů přitom lyžař pocítil už na konci posledního soustředění na tratích pod Dachsteinem.

„Což bylo asi třemi týdny," upřesnil Jakš. „Při prudším záběru se ozvala bolest. Jenže já to přičítal namoženému svalu. Nic vážnějšího jsem si nepřipouštěl," řekl rodák z Železné Rudy.

A bez starostí také s národním týmem odcestoval do Finska. „Jenže tady se hned při druhém tréninku bolest při ostřejším výjezdu soupaž vrátila. A ještě prudčeji než předtím," vyprávěl Jakš.

Na pár dní ještě zkusil vysadit z plné zátěže. „Chodil jsem sice na lyže, ale pouze bez holí pilovat techniku. Stav se však nelepšil a já proto odjel domů na speciální vyšetření. Pak už bylo jasno," sdělil sympaťák ze Šumavy.

„Naštěstí to není vychlípené, ale srovnané ve správné poloze. Jenže chrupavka prý srůstá hůř než kost," povzdychl si Jakš.

Zlomené žebro nemá v žádné fixaci. Může se pohybovat, lékaři mu dokonce povolili zvedat přiměřeně těžké věci.

„Co je to platné, když při záběru holemi se zranění ohlásí naplno a prakticky mi nic nedovolí. Proto alespoň šlapu na kole," prozradil. „S trenérem vymýšlíme, jak zařadit i těžší věci, abych se udržel v kondici. A uvidíme, kdy půjde alespoň lehce klusat," říká běžec považovaný za možného nástupce české jedničky Lukáše Bauera.

Svým reprezentačním kolegům ale může zatím jen držet palce.

„Co nejdříve bych se chtěl dostat zase na sníh, abych neztratil cit pro skluz, odraz a tyhle věci. Do vrcholu sezony, mistrovství světa přece ještě nějaký čas zbývá," podotkl Jakš.