Prezidentka a trenérka házenkářského klubu HC Plzeň Libuše Škvařilová spolu s manželem Milanem tento klub vybudovala na zelené louce. V roce 2002 začínali s deseti minižačkami a stejným počtem minižáků. O třináct let později hrály ženy HC Plzeň jednu sezonu nejvyšší česko – slovenskou soutěž Interligu. Klub, který vychoval například reprezentantku Markétu Jeřábkovou a prošla jím i Dominika Zachová, stále funguje, včetně mládežnických kategorií.

Manželé Škvařilovi založili HC Plzeň po odchodu Libuše Škvařilové z plzeňské Slavie. Házenkářskou abecedu se v HC Plzeň učili jejich syn Milan, Michal a Jakub Tonarovi nebo Karel Šmíd. „V roce 2016 jsem skončila na lavičce žen a trénuji děti,“ říká Libuše Škvařilová.

Kromě toho zastává funkci prezidentky klubu. Dalo a dá se obojí skloubit? „Dá se to jednoduše, protože nejsou lidi a málokdo chce dneska pracovat pro klub nebo trénovat a někdo to musí dělat. Oslovovala jsem bývalé spoluhráčky, ale v tomto věku se raději věnují svým aktivitám,“ vysvětluje bývalá házenkářka, která letos oslaví sedmdesáté narozeniny.

Libuše Škvařilová i její manžel hráli za reprezentaci a svoje zkušenosti chtěli předávat. „My jsme házenou trošku postižení,“ dodávás úsměvem.

Přes den trénuje a zařizuje spoustu věcí a v noci dělá administrativu. „Klub ale chceme udržet pro děti. Neděláme nábor, protože děti k nám přijdou i kvůli našemu jménu, a možná že i syn Milan nám k tomu pomohl svou osobností. Vychovali jsme spoustu děvčat, která hrají v cizině, takže vidíme, že naše práce k něčemu je,“ těší Škvařilovou, která jako trenérka dovedla první klubové minižačky dvakrát ke stříbrným medailím v dorostenkách. „Pak jsme hrály druhou ligu, postoupily do první a do Interligy,“ doplňuje.

Podle statistik České unie sportu působí ve sportu málo funkcionářek. „Ženy jsou daleko vytíženější než muži, je to náročné. Myslím si ale, že je to i o pohodlnosti. Po konci kariéry chtějí dopřávat čas samy sobě a nehodlají ho věnovat někomu jinému,“ tvrdí Libuše Škvařilová.

Za co je ráda, že se jí podařilo prosadit? „Hrály jsme nejvyšší soutěž žen a sehnala jsem na to peníze, což bylo strašně složité. Musíme žít skromně, protože nemáme svoje hřiště, nemáme z čeho peníze vydělat. Halu na Lokomotivě platíme 30 tisíc korun měsíčně. K tomu musíme platit hřiště v Sokole Božkov a tělocvičnu ve škole na náměstí Míru, kde trénujeme. Pomáhá nám Plzeňský kraj a město Plzeň. Vědí, že jsme do toho zapálení a velcí srdcaři. Pokud jde o žádosti o dotace, dost lidí nám přálo a přeje, protože vidí, že se to snažíme dělat dobře a poctivě,“ popisuje prezidentka HC Plzeň Libuše Škvařilová, která loni v říjnu vstoupila do Dvorany slávy hejtmana Plzeňského kraje.